Článek
Možná ale existuje poměrně jednoduché řešení, jak uspořádat plnohodnotné mistrovství světa, aniž by některé země musely nastoupit proti Rusku.
Mezinárodní hokejová federace IIHF má aktuálně velké starosti. Rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) z 30. října 2026 zpochybnilo dosavadní vyloučení ruských reprezentací z mezinárodních soutěží. Rusko by se tak mohlo vrátit například na mistrovství světa v roce 2027, které se má konat v Německu.
CAS vyhověl ruské straně ve sporu s IIHF a federace musí řešit podmínky návratu ruských týmů. Sama přitom s rozhodnutím nesouhlasí a upozorňuje na bezpečnostní, organizační i sportovní komplikace. Ve svém prohlášení ze 7. listopadu uvedla, že hledá možnosti, jak postupovat v souladu s rozhodnutím arbitráže a současně ochránit budoucnost mezinárodního hokeje.
Kdo odmítá hrát s Ruskem a co na to sponzoři?
Proti návratu Ruska do mezinárodního hokeje se postavily reprezentace Česka, Kanady, Norska, Finska, Švédska, Dánska, Lotyšska, Ukrajiny, Rakouska a Švýcarska. Polský hokejový svaz zase označil návrat Ruska za předčasný a vyjádřil solidaritu se zeměmi, které proti němu protestují. Samotné Polsko totiž aktuálně nastupuje v první divizi MS, tudíž v elitní skupině proti Rusku nemůže nastoupit.
Výrazný tlak také přichází od sponzorů, na nichž je pořádání světového šampionátu finančně závislé.
Česká automobilka Škoda, která je hlavním partnerem mistrovství světa již více než 30 let, oznámila, že v případě účasti Ruska přehodnotí své zapojení do turnaje. Ostře se proti možné ruské účasti ohradila i společnost Tipsport, k níž se přidal Plzeňský Prazdroj. Německá společnost Strauss rovněž nechce mít na šampionátu své logo a zvažuje úplné ukončení sponzorství, pokud ruský tým na MS nastoupí. Podobně se vyjádřili také výrobce pneumatik Nokian Tyres a švédská společnost AJ Products.
Pro IIHF je to nepříjemná situace. Případný návrat Ruska v době, kdy stále vede útočnou válku na Ukrajině, by totiž mohl znamenat nejen bojkot zápasů ze strany reprezentací, ale také ztrátu významných obchodních partnerů.

Jednoduché řešení: Zápasy se nemusí kontumovat
Jak z toho ven? Jednou z možností by byla úprava pravidel pro konkrétní mistrovství světa. IIHF by mohla zavést zvláštní režim, jenž by umožnil jednotlivým reprezentacím odmítnout utkání s Ruskem, aniž by za to byly sportovně potrestány.
Současná pravidla počítají s klasickým bodováním. Za výhru v základní hrací době získává tým tři body, za remízu jeden bod a za vítězství v prodloužení nebo nájezdech další bod. U zrušeného utkání navíc o jeho výsledku rozhoduje příslušný orgán IIHF. Automatická prohra týmu, který odmítá nastoupit, tedy nemusí být univerzálním řešením.
Co kdyby se ale neodehrané zápasy s Ruskem jednoduše nezapočítávaly do tabulky? Země, které by odmítly nastoupit, by nedostaly žádné body ani disciplinární trest. Rusko by naopak nemohlo získávat body za utkání, která se vůbec neuskutečnila.
Představme si základní skupinu s osmi týmy. Šest reprezentací by odmítlo hrát proti Rusku a jediným soupeřem ochotným nastoupit by bylo třeba Slovinsko. Slovinsko by si mohlo s Ruskem zahrát, ale utkání by mělo pouze exhibiční charakter a jeho výsledek by neovlivnil pořadí ve skupině.
Rusko by tak mohlo odehrát zápas, ale nezískalo by tím výhodu v boji o postup. O čtyřech čtvrtfinalistech by rozhodly výsledky vzájemných utkání ostatních sedmi reprezentací.
Takový model by samozřejmě vyžadoval předem schválená zvláštní pravidla IIHF. Nejednalo by se o automatické uplatnění nového soutěžního řádu, ale o změnu formátu pro konkrétní šampionát tak, aby nebylo porušeno rozhodnutí CAS. Zároveň by nedošlo k absurdnímu mistrovství, kdy by Rusko vyhrávalo kontumačně jeden zápas za druhým, až by nakonec vyhrálo celý turnaj. Tím by však celý turnaj ztratil sportovní smysl.
Bude z mistrovství světa sportovní blamáž?
Zatím není jasné, jak se IIHF s celou situací vypořádá. Ve hře jsou právní, bezpečnostní i ekonomické zájmy a také otázka, jak zachovat regulérnost soutěže. Pořadatelské země jednotlivých mistrovství světa navíc řeší možné důsledky ruské účasti a také možnosti neudělení víz ruským sportovcům.
Jedno je jisté: pokud IIHF nenajde řešení, mohly by se šampionáty změnit v poněkud zvláštní podívanou.
Přitom není potřeba nikoho nutit ke hře ani rušit celé mistrovství. Stačilo by upravit pravidla tak, aby odmítnutí zápasu nemělo vliv na pořadí v tabulce. Zda se IIHF vydá podobnou cestou, nebo bude příští světový šampionát provázet série sporů, bojkotů a kontumací, ukážou následující měsíce.







