Článek
V českém internetovém prostředí se nachází desítky e-shopů nabízejících kratom různých barev a síly. Některé z nich i barvitě popisují účinky po užití této látky, čistě však z informativního hlediska a svorně dodávají, že jej prodávají pouze ke sběratelským účelům. To je ostatně také jediná možnost, jak jej lze aktuálně prodávat.
Opravdu se ale najde tolik sběratelů kratomu, aby se uživilo takové množství obchodů? Vzhledem k ceně, která dosahuje i několika set korun za 100 gramů, se zjevně jedná o velmi nákladný koníček.
Důvody, proč kratom sbírat, prodejci vypisují na svých stránkách. Pohledem na různé barvy kratomu můžete zahnat špatné myšlenky, zvýšit produktivitu práce nebo se uklidnit. Lze také obdivovat esteticky příjemné balení s kratomem, porovnávat různé variace této sušené rostliny. Ale ruku na srdce, opravdu si zákazníci kupují drahé balení kratomu, aby si jej vystavili na poličce a prohlíželi? Kolik asi takových sběratelů v Česku existuje? Kolik výstav s kratomem se v Česku koná? Vždyť sběratelé nejrůznějších předmětů pořádají výstavy a srazy. Kratomáři jsou v tomto evidentně velmi pozadu.
Podle policie má tato látka závislostní potenciál, proto ji řadí mezi tvrdé drogy. Naopak Světová zdravotnická organizace (WHO) nevidí důvod kratom zařazovat mezi nebezpečné látky.
Pro a proti: Policie je nekompromisní, odborné studie jsou spíše nejednoznačné
Policie České republiky na svém webu uvádí, že „kratom má narkotické vlastnosti, které kombinují psychostimulační účinky a účinky podobné opiátům. Navozuje analgezii a mírnou euforii s rizikem respirační deprese nebo nepříznivých účinků na centrální nervový systém jako tradiční opiáty. V malé dávce má kratom stimulující účinky, které jsou podobné účinkům kokainu nebo pervitinu.“ Uživatel tak pociťuje euforii. Ve velké dávce je kratom naopak sedativní podobně jako heroin. Podle policie má tato látka závislostní potenciál, proto ji řadí mezi tvrdé drogy. Naopak Světová zdravotnická organizace (WHO) nevidí důvod kratom zařazovat mezi nebezpečné látky a vyzdvihuje jeho možný pozitivní vliv při léčbě nejrůznějších poruch, jako jsou úzkosti a deprese.
Jak je vidět, názory na kratom se různí, stejně tak jako výsledky studií zkoumajících jeho účinky a zkušenosti lékařů z praxe. Jedna studie například dochází k závěru, že kratom není v malých dávkách nebezpečný a v malém množství na něm nevzniká závislost. Další studie nabádá k opatrnosti s tím, že účinky kratomu nejsou ještě dostatečně prozkoumané a spíše jej nedoporučuje k užívání.
Zkušenosti lékařů ukazují, že závislých na kratomu přibývá. Problémem je totiž hranice malé dávky, která může být pro každého jiná. Navíc z malé dávky se po čase může stávat větší a větší, což postupně vede i k přechodu na silnější drogy.
Kratom až od 18 let
Kratom se aktuálně řeší i v Poslanecké sněmovně. Ta jej díky výše uvedené zprávě WHO sice odmítla dát na seznam zakázaných látek, ale jeho prodej se zpřísní. Kratom si budou moci zakoupit pouze dospělí sběratelé a prodejci na internetu budou muset povinně kontrolovat jejich věk. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu je totiž nejvíce „sběratelů“ v nejmladší věkové kategorii 15 až 24 let.
I poslancům je jasné, jakým způsobem sběratelé kratomu s rostlinou nakládají a je dobře, že by se stejně jako alkohol a cigarety neměla dětem dostat do rukou.
