Článek
„Pražský řezník“ si nechal české korunovační klenoty ukázat ještě s několika prominentními nacisty v listopadu 1941 a na důkaz své moci se se symboly české státnosti nechal vyfotografovat. Údajně si také korunu nasadil na hlavu, stejně tak jako jeho syn Klaus. Oba brzy zemřeli, což měl být dle pověsti úděl každého, kdo klenot neoprávněně užije.
Kata českého národa postihla smrtelná kletba
K pompéznímu divadlu došlo 19. listopadu, kdy protektor za účasti médií přebíral z rukou prezidenta Háchy klíče od dveří do Korunní komory Svatováclavské kaple, kde jsou klenoty uloženy. Heydrich si dle všeho slávu užíval a zřejmě sám sobě dokazoval, že Čechy a Morava jsou historicky spjaty s germánskou říší. V ten den byli na místě kromě prezidenta ještě státní tajemník K. H. Frank, státní podtajemník Kurt von Burgsdorff nebo třeba známý krutý nacista Horst Böhme. Během události ale nikdo nezaznamenal, že by si Heydrich se svým potomkem korunu na hlavu nasadil. Mohlo k tomu ale dojít jindy.
Heydrich navštívil se svými syny Klausem a Heiderem v doprovodu elitních nacistů Korunní komoru Svatováclavského pokladu ještě o několik dní dříve. Tehdy pěkně v utajení a bez jakékoliv pozornosti. Co se při tom dělo, nikdo nemůže s jistotou potvrdit a zřejmě tato návštěva mýtus o koruně na hlavě muže, kterého Češi a Moravané ze srdce nenáviděli, nejvíce podporuje.
Hácha předává Heydrichovi klíče od dveří do Korunní komory Svatováclavské kaple
Ať to bylo v temném listopadu 1941 s korunovačními klenotami jakkoliv, Heydrich opravdu do roka zemřel. Skonal 4. června 1942 na následky hrdinského činu Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří během operace Anthropoid ohavného nacistického zločince těžce zranili po útoku na jeho vozidlo.
Pokud budete věřit, že si Heydrich a jeho syn Klaus skutečně korunu nasadili, kletba byla dokonána v roce 1943. Tehdy desetiletý chlapec se rychle na kole vyřítil ze zahrady zámku v Panenských Břežanech, kde vdova po protektorovi s jeho dětmi žila, a vjel přímo pod kola nákladního vozu. Na místě zemřel.
V roce 1945 se navíc ukázalo, že si Heydrich nechal neoprávněně v Berlíně vyrobit duplikáty sedmi klíčů od komory s korunovačními klenoty. S nimi nakládal dle svého uvážení a mohl tak s korunou manipulovat potají. Stejně tak jako další nacisté, kteří měli po jeho smrti klíče v držení.
Historici jsou k příběhu skeptičtí
Pověst o Svatováclavské koruně vznikla zřejmě už v době Karla IV., který nechal klenot na počest největšího českého světce zhotovit. Papež Kliment VI. pak na jeho žádost vydal listinu, ve které stálo, že každý, kdo klenot neoprávněně užije, bude z církve exkomunikován. Později se v lidové slovesnosti zřejmě toto nařízení přeměnilo v pověst, jež takové neoprávněné nasazení koruny trestá smrtí do roka a do dne.
Replika Českých korunovačních klenotů na výstavě na zámku Kozel
Podle historiků si Heydrich ani jeho syn korunu s velkou pravděpodobností nenasadili. Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy říká, že pověst má dva hlavní prameny. Prvním z nich je zmiňovaná medializovaná návštěva. Ačkoliv proběhla s velkou pompézností a Heydrich si pozornost užíval, korunu si před médii nenasadil a neudělal by to ani potají. Byl to sice chladnokrevný nacista, ale podle archiváře měl z koruny Karla IV. respekt. Druhým zdrojem pravděpodobné fámy je film Atentát od Jiřího Sequense, ve kterém si protektor klenot na hlavu opravdu nasadil. Jak ale Šustek upozorňuje, snímek byl plný historických nepřesností.
Dalším důkazem, jenž má událost vyvrátit, je svědectví Heidera Heydricha, který v rozhovoru s badatelem Jaroslavem Čvančarou popřel, že by si jeho otec a bratr někdy korunu na hlavu nasadili. V té době mu však bylo pouhých devět let, a tak jeho svědectví může být lehce zaprášené nánosem času.
Jak to s českým korunovačním klenotem a katem českého národa ve skutečnosti bylo, to se asi už nikdy nedozvíme. Každopádně případ smrti nenáviděného Reinharda Heydricha ukazuje, jak lidé moc rádi spojují určité události s pověrami, které si dále v průběhu času žijí svým vlastním životem.
