Článek
Blíží se čas školních lyžařských zájezdů. Kdysi oblíbená tradice se stává v posledních letech jakýmsi zkostnatělým přežitkem. Záruka kvalitního sněhu a opravdového zimního počasí v Česku už dávno není, a tak některé školní výprav míří do zahraničí. To samozřejmě zájezdy prodražuje a ceny letí vzhůru i v tuzemských destinacích. Má ještě lyžařský výcvik pro studenty v době klimatických změn vůbec nějaké opodstatnění?
Kde je sníh?
Měnící se klima zásadně ovlivňuje zimní sezónu. Nemusím být vědec, abych to poznal. Ještě v osmdesátých letech jsem jako dítě v zimě pravidelně sáňkoval a bruslil i ve městě. Dnes? Moje děti přes mírnou zimu sotva sníh zažijí a tuhých mrazů je poskrovnu.
Na českých horách sice nějaká ta bílá pokrývka je. Nebýt ale umělého zasněžování, které mimochodem z ekologického hlediska také není žádná výhra, by zimní sezóna nebyla taková, jaká je. Přesto se školy zuby nehty této tradice drží.
Bez umělého zasněžování by některé sjezdovky nemohly fungovat
Je potřeba umět lyžovat?
Lyžování je krásný sport, ale kolik z nás jej v životě skutečně využije? Já jsem na lyžáku byl, ale vzhledem k tomu, že mám raději letní aktivity, lyže jsem ihned poté navždy odložil. Se spolužáky sice na ten týden na horách rádi vzpomínáme, ale také jsme se shodli, že by to byl prima týden i bez lyží, takže podobné stmelování kolektivu může probíhat i jinde.
V současném světě přemrštěných cen si většina rodin s dětmi nemůže dovolit pravidelné zimní dovolené v Alpách nebo v Krkonoších, kde by děti mohly své lyžařské schopnosti rozvíjet. Studenti se tak učí dovednost, která s velkou pravděpodobností skončí zapomenutá.
Cena vybavení, permanentek, ubytování i dopravy neustále roste. Jeden školní lyžařský kurz tak vyjde studenta i na deset tisíc korun. Pro rodiny s nižšími příjmy to může být neúnosná zátěž. Dnes se to týká i rodin se středními příjmy, které mají více dětí. Pokud je chcete rozvíjet po celý rok sportovně, ale třeba i hudebně nebo jazykově, to vše jsou desetitisíce korun, a pak už jaksi na lyžařský výcvik finance nevychází. Rodiče proto mnohdy zvažují, zda se týden na horách vůbec vyplatí. Lyžování pro život není tak důležité jako třeba jazyková vybavenost nebo obyčejné plavání, jehož kurzy jsou ve školách mnohdy brané jen jako nutná povinnost.
Pokud jednotlivec ve třídě na lyže nepojede, lehce se může stát outsiderem a terčem posměchu. Z lyžáku se tak stává kurz, který nejenže je možná zbytečný, ale navíc zbytečně odkrývá sociální rozdíly.
Existují alternativy?
Možná je na čase, aby školní zimní výcviky začaly reflektovat dobu. V časech globálního oteplování, nedostatku sněhu i vysokých finančních nároků jsou lyžáky podle mého názoru zastaralou aktivitou. Ztělesňují něco, jako je telefonní budka nebo papírová mapa. I samotní studenti chtějí něco jiného než je zrovna lyžování.
Mnoho městských dětí potřebuje pobyt v přírodě a na čerstvém vzduchu, k tomu ale nemusí mít sníh ani lyže s permanentkou za několik tisíc. Moderní školní aktivity by se měly přizpůsobit změnám ve společnosti a na stole je tak hledání vhodných zájmů reflektujících současné potřeby mladých, které se už dávno nenacházejí na uměle zasněženém svahu. Možná je tedy na čase kapitolu školních lyžáků uzavřít.
