Článek
Debata kolem možných změn ve financování z rychlostních radarů ukazuje, jak citlivé téma bezpečnost na silnicích je. Pravděpodobná budoucí vláda ANO, Motoristů a SPD chce novelizovat zákon o pozemních komunikacích tak, že by čistý zisk z provozu obecních radarů směřoval do pokladny Státního fondu dopravní infrastruktury. Náklady spojené s provozem zařízení by ale obce nadále financovaly ze zisků z pokut, jak prohlásil místopředseda ANO Karel Havlíček.
Obce nechtějí přijít o příjmy z pokut
Tento nápad se však nelíbí starostům a vedení mnoha obcí provozujících rychlostní radary. V podstatě stačilo několik náznaků, že by se peníze z pokut nemusely v plné výši vracet obcím a už je oheň na střeše. Radnice argumentují tím, že by přišly o důležité prostředky na rozvoj a údržbu obcí.
Pokud se ale na handrkování mezi vznikající vládou a obcemi zaměříme hlouběji a bez politických motivací, nelze si pak neklást otázku, zda jde opravdu o bezpečnost, nebo zde hrají hlavní roli peníze?
Jestliže má být radar nástrojem prevence, neměl by být vnímán jako automat na financování rozpočtů. V ideálním stavu by umístěný radar neměl rozdávat pokuty žádné, protože by v měřeném úseku řidiči neporušovali žádná pravidla, jeli by bezpečně a ohleduplně. A o bezpečnost by mělo jít především. Nebo se pletu?
Mnohé obce otevřeně přiznávají, že příjmy z pokut jsou pro ně vítaným zdrojem stabilních financí. Vydělávají tak v podstatě na porušování pravidel jiných, což navozuje dojem, že snad takové přestupky i vítají. To však není argument, který by obstál, když jde o zdraví a životy lidí.
🚔 Jestli mají obce „tučné“ příjmy z pokut za rychlost, tak za prvé proto, že příliš mnoho řidičů porušuje předpisy. Tak jednoduché to je.https://t.co/8ZU9bAyXkH
— Seznam Zprávy (@SeznamZpravy) November 14, 2025
Obce by měly být v první linii, kdo bude stát za přísnějšími pravidly, pokud skutečně věří, že rychlá jízda představuje reálný problém. Bezpečnost nelze směňovat za rozpočtové pohodlí, a pokud někde radary přestávají dávat smysl bez finančního motivu, zřejmě tam nebyly instalovány jen kvůli bezpečnosti.
Na druhou stranu je pochopitelné, že malé obce hledají každý způsob, jak získat prostředky na opravy chodníků či veřejného osvětlení, ale bezpečnost nemůže být v této debatě až na druhé koleji.
Je bezpečnost občanů na prvním místě, nebo vyhrávají ekonomické důvody?
Plány vznikající vlády lze samozřejmě kritizovat. Ale současně by měla zaznít i sebereflexe obcí. Pokud tvrdí, že jim jde o ochranu občanů, pak by očekávaný výpadek příjmů neměl být hlavním důvodem jejich odporu k tomuto kritizovanému nápadu. Obce by měly dát jasně najevo, co je pro ně priorita. Jestli je to bezpečnost, musí být schopny ji prosazovat i tam, kde to už není finančně výhodné a ne jen několik metrů na rovince před značkou konec obce. Pokud je to ale ekonomika, pak by měla zaznít upřímnost. Říkat, že jde o bezpečnost, a zároveň hájit systém, který je na pokutách závislý, nepůsobí dvakrát přesvědčivě.
