Moucha převlečená za včelu. Můžete ji potkat i teď na podzim

Řeč je o pestřence trubcové, kterou můžeme za příznivého počasí potkat i v říjnu, kdy už hmyzu na českých zahradách a loukách postupně ubývá. Pestřenky jsou velmi zajímaví tvorové, kteří mají v přírodě důležitou úlohu. Některé druhy navíc dokážou včely napodobit tak dobře, že si jejich záměny člověk vůbec nevšimne, nebo pozná rozdíl až při bližším pohledu.

Pestřenka trubcová (Eristalis tenax) je nejznámějším zástupcem této skupiny. Má poměrně zavalité tělo, hnědé zbarvení a jemné ochlupení. Včelu medonosnou tak připomíná hned na první pohled. Není divu, že si ji lidé někdy pletou právě s tímto bodavým hmyzem.

Rozdíl je přitom zásadní. Pestřenka patří mezi dvoukřídlý hmyz, stejně jako moucha domácí, a žihadlo nemá. Pro člověka tak není vůbec nebezpečná. Podobnost se včelami jí ale může přijít vhod. Jde o takzvaný mimetismus, při kterém jeden živočich svým vzhledem napodobuje jiného.

Pestřenku lze poznat i podle způsobu letu. Dokáže se zastavit na místě, jako by ve vzduchu visela, a vzápětí prudce změnit směr. Právě to je jeden z typických znaků, kterých si můžeme všimnout a mouchu tak od včely rozeznat.

V říjnu postupně hmyzu ubývá. Když se ale na několik dní oteplí a na zahradách zůstávají kvetoucí rostliny, pestřenky jsou stále aktivní. Vyhledávají květy, ze kterých získávají nektar a pyl. Na podzim jim přijdou vhod například pozdě kvetoucí trvalky nebo břečťan.

Pestřenky patří mezi důležité návštěvníky květů a podílejí se na opylování rostlin. Jejich přítomnost tak není jen zajímavou podívanou. V době, kdy květů ubývá, představují další skupinu hmyzu, jež pomáhá s přenosem pylu, tudíž jsou užitečné.

Pestřenka trubcová je rozšířená v mnoha částech světa a dokáže se přizpůsobit různým podmínkám. Za teplých podzimních dnů ji můžeme zahlédnout v zahradách, parcích i na loukách. S příchodem chladnějšího počasí její aktivita klesá. Někteří dospělci ale mohou přečkat zimu v dobře chráněných úkrytech a při mírnějším počasí se znovu objevují.

U ostatních pestřenek to ale nemusí být stejné, protože tato skupina hmyzu zahrnuje mnoho druhů a jejich životní cykly se liší. Některé přečkávají zimu jako dospělci, jiné v podobě larev nebo kukel.

Poměrně zajímavý je také život pestřenky trubcové předtím, než získá křídla. Její larva totiž funguje úplně jinak než dospělý hmyz, jenž vídáme na květech. Vyvíjí se ve stojatých vodách bohatých na rozkládající se organické látky, kde může být nedostatek kyslíku.

Na konci těla má dlouhou, vysunovatelnou dýchací trubici. Tu může natáhnout až k hladině a nadechnout se vzduchu, zatímco zbytek těla zůstává pod hladinou. Funguje to podobně jako šnorchl, který používají lidé při potápění. Podle tohoto nápadného útvaru získala pestřenka také své české druhové jméno.

Z larvy se později vyvine okřídlený dospělec, jenž opustí vodní prostředí a začne vyhledávat květy. Během života tak pestřenka vystřídá dvě velmi odlišná prostředí.

Pestřenky mají v přírodě své místo i z dalšího důvodu. Larvy některých druhů se živí mšicemi, a pomáhají tak přirozeně omezovat jejich množství. Neplatí to sice pro všechny pestřenky, jejich význam pro zahradu je však i díky opylování nezanedbatelný.

Pokud jim chceme pomoci, můžeme na zahradě ponechat část rostlin kvetoucích až do podzimu. Důležité je také zbytečně nepoužívat insekticidy škodící nejen nežádoucímu hmyzu, ale i jeho užitečným příbuzným.

Pokud při podzimní procházce zahlédnete tvora, který připomíná včelu, ale dokáže nehybně viset ve vzduchu, nemusíte se ho bát. Možná právě pozorujete pestřenku trubcovou. Na první pohled obyčejná moucha má nejen pozoruhodné schopnosti, ale také důležité místo v přírodě.

Zdroje: ask.ifas.ufl.edu, texpedicejeseniky.cz, wikipedia