Podivný osud Camerona Twisse. Zmizel bez jediné stopy v albánských horách

Když se řekne horská turistika v Evropě, většině lidí se vybaví Alpy, Norsko nebo třeba Tatry. Co ale taková Albánie? Ta se v posledních letech stává levnější alternativou Chorvatska nebo Řecka, co se týče pobřeží. Tato malá země se však může pochlubit i krásnými horami. Ovšem ty mohou být velmi ošemetné.

Právě mezi albánskými kopci přesně před rokem beze stopy zmizel osmadvacetiletý Australan Cameron Twiss. Turista z Adelaide, který se vydal poznávat relativně bezpečnou Evropu, jako by se vypařil. A i když náš starý kontinent není džungle ani himálajský hřeben, jeho podivný příběh ukazuje, že i v místech s téměř všudypřítomným signálem číhá ticho, které může člověka pohltit během pár hodin.

Cameron Twiss nebyl žádným naivním turistou, který by se vydával bezhlavě na nebezpečné túry. Evropou cestoval jako batůžkář několik měsíců a za sebou měl i jiné náročnější výpravy ve své domovině. Do Albánie dorazil na začátku října. Věděl, že je v zemi, která se v posledních letech stala hitem všech dobrodruhů a sám si nemohl nechat ujít výšlapy v místních horách. Albánské Alpy jsou totiž úchvatné, nabízí dechberoucí výhledy a cesty mezi malými vesnicemi, kde se snad zastavil čas.

Jedna z nejznámějších turistických tras vede z údolí Valbona do horského městečka Theth. Sedmnáct kilometrů čistého ticha, prudké srázy, horské louky a čistý vzduch, to vše si turisté z celé Evropy pochvalují jako zážitek, na který se nezapomíná. Cameron se 13. října 2024 vydal právě sem. V horách v blízkosti hranic s Černou Horou se pohyboval bez průvodce, přestože je pohyb v odlehlých částech země o samotě a bez průvodce nedoporučován.

Cameron byl naposledy spatřen poblíž horského sedla zhruba v polovině turistické stezky. A pak už nic. Do svého ubytování se nevrátil.

Pátrací akce trvala týdny – do terénu vyrazili záchranáři, pomáhali psi i drony. Záhy se ukázalo, že Cameronovy osobní věci, pas i část výbavy zůstaly v ubytování. Měl s sebou jen telefon a batoh.

Terén, který na pohled působí romanticky, se ve skutečnosti mění s každou hodinou. Stezky se kříží, značení často chybí, počasí se rychle mění z jasného nebe v mlhu a déšť během minut. Kdo sejde z cesty, může doslova zmizet, protože uprostřed hor je bez mobilního signálu a hlavně bez svědků.

Policie pracovala s několika vyšetřovacími verzemi od pádu do soutěsky přes ztrátu orientace až po napadení. Místní tvrdili, že turistu mohl napadnout medvěd. Takové události sice nejsou i v Albánii časté, ale rozhodně není takové riziko radno podceňovat.

Nelze vyloučit ani zločin. Cameron si často volal se svojí přítelkyní. Ta tvrdila, že se Australan v jednom z posledních hovorů zmínil o jakémsi Albánci, se kterým měl popíjet domácí vodku. „Přesně takový Cameron byl, rád si povídal a stýkal se s místními. Byl to neotřelý cestovatel, který si našel přátele všude,“ řekla deníku Sky News mladá dívka.

Stalo se mu právě setkání s místním paličem osudné? Nebo šlo jen o náhodu?

Pátrací operace byla 3. listopadu 2024 ukončena. Týmy nenašly žádné tělo ani předměty, které by pomohly objasnit, co se Cameronovi stalo.

Albánie se v posledních letech snaží prezentovat jako bezpečná turistická země, stezka Valbona–Theth je místními doporučována jako nenáročná a přívětivá. Tragédie se zde ale stávají. A někdy jsou oběťmi i Češi.

V roce 2015 byli dva čeští turisté zastřeleni nedaleko města Shkodër. Jejich vrahem byl mladík, který se je pokusil oloupit. V roce 2001 zase zmizela trojice českých studentů v údolí Dukagjin – nikdy se nenašli. Vyšetřovatelé tehdy pracovali s verzí, že se mohli stát obětmi překupníků s lidskými orgány, ale tato verze se nepotvrdila.

Albánie je krásný, ale drsný kraj. Místní horské vesnice žijí v rytmu, který se za desetiletí téměř nezměnil. Pomoc je daleko, signál mizí a turistická infrastruktura se často spoléhá spíš na dobrou vůli než na propracovaný systém, který je typický třeba pro rakouské Alpy.

Zmizení Camerona Twisse se stalo předmětem rozsáhlého zájmu médií. Rodina založila sbírku a dál hledá odpovědi. Nikdo ale stále nedokáže říci, zda za jeho osudem stojí náhoda, nebo jiný člověk. Kromě předmětů v místě ubytování se totiž po Australanovi nenašla žádná jiná stopa, zkrátka jako by se vypařil. A tak nám jeho příběh dokládá, že i na starém kontinentu, kde máme pocit jistoty, panuje nečekaná divočina. Evropa možná působí civilizovaně, ale příroda v ní zůstává stejně neúprosná jako kdekoliv jinde.

Doplňující zdroje: news.com.au, 7news.com.au