Článek
Byla to jedna z nejodvážnějších mystifikací druhé světové války. Spojenci využili tělo mrtvého bezdomovce, aby z něj udělali vysoce postaveného důstojníka, který však nikdy neexistoval. Tato kamufláž nakonec zachránila tisíce životů a změnila chod dějin.
Na jaře roku 1943 se Londýn připravoval na velkou ofenzivu. Spojenci chtěli otevřít jižní frontu v Evropě, prorazit přes Itálii a postupně se dostat až do nitra nacistické říše. Logickým vstupním bodem byla Sicílie.
Tento strategicky položený ostrov by umožnil kontrolu nad Středozemním mořem. Jenže toho si byl vědom i Hitler, a proto německé velení očekávalo invazi právě tam a začalo ostrov silně opevňovat. Karty tedy byly rozdány celkem jasně, vyhrát mohla jen jedna strana. Jenže britská rozvědka vytáhla eso v rukávu a Němce dokázala přesvědčit, že útoku Spojenců proběhne úplně jinde. Operace Mincemeat, česky mleté maso, mohla začít. Její plán byl tak jednoduchý a zároveň tak dokonalý, že by jej lépe nemohl vymyslet ani ten nejlepší scénárista válečných filmů.
Vylodění na Sicílii v červenci 1943 předcházela tajná operace Mincemeat
Tělo beze jména a geniální lest
Myšlenka na kamufláž přišla z oddělení britské vojenské rozvědky známé jako MI5. Spojencům bylo jasné, že přípravy na vylodění tak velkého rozsahu nelze před nepřítelem skrýt. Proto skupina v čele se špičkovým zpravodajským analytikem Ewenem Montagu a důstojníkem Charlesem Cholmondeleyem přišla s odvážným nápadem. Rozvědka věděla, že je jeden z radiových kanálů u Pyrenejského poloostrova nepřítelem odposloucháván, zároveň bylo zřejmé že ve španělské Huelvě operuje mimořádně činný německý agent.
Stačilo jen těmto zdrojům podstrčit falešné informace o vylodění. Jak to ale udělat? Britové rozhodli, že u španělských břehů ponechají mrtvé tělo falešného agenta s tajnými dokumenty. Jenže obstarat mrtvolu, již nebude nikdo postrádat, a která bude vypadat jako utonulá, to není jen tak.
Rozvědce se přesto povedlo najít tělo bezdomovce Glyndwra Michaela. Ten se buď omylem nebo záměrně otrávil jedem na krysy a po dvou dnech zemřel v nemocnici. Zároveň neměl žádné žijící příbuzné.
Bezdomovec Glyndwr Michael
Z nebožtíka se stal major William Martin z Královské námořní pěchoty. Nositelů takového jména bylo v armádách spojenců několik, a tak mohla dokonalá kamufláž začít. Falešný důstojník dostal doklady, osobní dopisy od snoubenky, lístky do divadla a v kapsách měl účty z restaurací. V aktovce připevněné k jeho tělu se ale nacházely dokumenty naznačující, že Spojenci chystají invazi do Řecka a na Sardinii, nikoli na Sicílii. To podpořila i zvýšená aktivita členů řeckého odporu, která zde začala ničit koleje.
Tělo mrtvého bezdomovce bylo uloženo do suchého ledu a v dubnu 1943 bylo vysazeno z ponorky u španělského pobřeží nedaleko města Huelva. Ani většina posádky plavidla netušila, co je cílem plavby. Oficiálně se jednalo o instalaci tajné meteostanice u španělských břehů.
Falešný průkaz majora Martina
I nedůvěřivý Hitler skočil na špek
Scénář, ve který britská rozvědka doufala, že se naplní, fungoval až překvapivě dokonale. Španělé plující tělo objevili poměrně brzy, o nálezu informovali Spojence, což na odposlouchávaném kanálu zachytili Němci. Ve fingované konverzaci mezi rozvědkou a diplomatem Francisem Haseldenem působícím ve Španělsku byl kladen důraz především na aktovku a dokumenty v ní.
Němci, kteří falešnou konverzaci zachytili, věděli, že se k obsahu tašky musí dostat. A to se také stalo. Jejich aktivní agent působící v Huelvě spisy před odesláním do Anglie tajně vyfotografoval. Německý vojenský zpravodajský aparát Abwehr pak považoval nalezené dokumenty za autentické. Dokonce i německý velvyslanec ve Španělsku, zkušený diplomat Adolf von Krosigk, potvrdil jejich věrohodnost.
Zpráva se rychle dostala k samotnému Hitlerovi, který uvěřil, že se invaze neodehraje na Sicílii. V důsledku toho Němci přesunuli značnou část jednotek a letecké podpory z Itálie a Sicílie do Řecka a na Sardinii. Když pak 9. července 1943 začala skutečná operace Husky, tedy invaze na Sicílii, byla obrana oslabená a Spojenci dosáhli vítězství mnohem rychleji, než se čekalo. Díky operaci Mincemeat bylo ušetřeno mnoho životů v bojích a nacisté už od té doby ničemu nevěřili.
V kapse mrtvého „majora“ byla i tato fotografie jeho fiktivní přítelkyně. Ve skutečnosti šlo o snímek agentky MI5
Operace Mincemeat nebyla jen důmyslným trikem, ale i brilantní ukázkou toho, jak lidská mysl funguje ve válce. Hitler byl přesvědčen, že rozumí strategickému uvažování Spojenců. A právě tato jistota se proměnila v jeho slabinu. Britové mu podsunuli „důkazy“, které dokonale zapadaly do jeho očekávání. Když se po operaci Mincemeat nacisté zmocnili jakýchkoliv dokumentů, ať už pravých či falešných, přistupovali k nim s nedůvěrou.
Historici často přirovnávají Mincemeat k pozdější a slavnější operaci Overlord, tedy vylodění v Normandii v roce 1944. I tam hrála zásadní roli dezinformace tvořená falešnými radiovými přenosy, nafukovacími tanky a fiktivní armádou, která měla Němce přesvědčit, že hlavní invaze přijde u Calais.
Snímek z Operace Overlord
Hrdinové v pozadí
Ewen Montagu, mozek celé operace, později o akci napsal knihu The Man Who Never Was. Ta se stala bestsellerem a byla i zfilmována. Veřejnost se díky ní poprvé dozvěděla, že „major Martin“ nikdy neexistoval. A až v roce 1998 vyšla najevo i pro veřejnost skutečná identita člověka, jehož tělo bylo v operaci použito.
Ostatky Glyndwra Michaela dnes leží na hřbitově v Huelvě, kde byly po své „misi“ pochovány s vojenskými poctami. Na jeho náhrobku je tento nápis: Glyndwr Michael, sloužil jako major William Martin, Královská námořní pěchota.
Zdroje: nationalww2museum.org, cwgc.org, časopis Válka 8/23
