Článek
Na jaře roku 1936 foukal východokalifornskou krajinou studený vítr, když fotografka Dorothea Langeová odbočila z cesty poté, co ji u silnice zaujala cedule „Tábor sběračů hrachu“. Sice ten den již spěchala domů, hlavou se jí honily starosti o vlastní rodinu, ale byla tak zvědavá, že sjela na prašnou cestu, aby mohla tábor vidět. Toho odpoledne dílem pouhé náhody pořídila fotografii, která se stala symbolem Velké hospodářské krize.
Když dorazila na místo, uviděla vyčerpanou ženu sedící u potrhaného stanu, obklopenou dětmi, jež se k ní tiskly jako ke stromu v bouři. Ta žena se jmenovala Florence Owens Thompsonová (1903-1983). Byla matkou sedmi dětí a v Kalifornii hledala obživu během jedné z nejtěžších ekonomických krizí amerických dějin. Rodina ve třicátých letech migrovala z farmy na farmu, žila ze dne na den, ale děti měly stejně stále hlad. Langeová tu apokalyptickou scénu zmaru chvíli sledovala, pak vytáhla fotoaparát a ženu oslovila. Zprvu se jí moc spolupracovat nechtělo, ale nakonec se obě ženy domluvily. Thompsonová tehdy vůbec netušila, že její tvář brzy pozná téměř celý svět.
Sběrači hrachu v nuzných podmínkách: Další snímek ze série Migrant Mother
Únava a starosti světa na jediném snímku
Dorothea Langeová tehdy pracovala pro Federální správu pro pomoc (FSA). Jako fotografka dokumentovala podmínky nejchudších Američanů. Sérii fotografií migrujících zemědělských dělníků chtěla americká vláda použít k pochopení ekonomické katastrofy, která se projevovala v milionových zástupech nezaměstnaných. Langeová tak objížděla venkov a snímala například vybydlené farmy nebo obyvatele žijící v nuzných podmínkách.
Paradoxně její nejznámější fotografie vznikla neplánovaně. Ostatní snímky dlouho aranžovala a připravovala, cíleně vybírala lokality dopředu. Sběrači hrachu tehdy v plánu vůbec nebyli a fotografka ani po focení neměla tušení, že v negativu svého fotoaparátu veze své nejpovedenější dílo.
Když vyvolala negativy, vybrala ze série fotek s matkou s dětmi pět snímků, jeden ale mezi nimi doslova zářil. Zobrazoval Florence, jak si podpírá bradu rukou, její oči míří někam do dáli, přičemž je obklopena dětmi, včetně kojence. Na první pohled snímek vypadá obyčejně, ale po kratším zkoumání člověk najednou v očích té nejobyčejnější ženy uvidí únavu, strach a podivný neklid.
Další snímek ze série Migrant Mother
Fotografie dostala název „Migrant Mother“ a okamžitě upoutala pozornost novin i veřejnosti. Stala se jakousi vizuální zkratkou Velké hospodářské krize. Ukazovala totiž mnohem více než jakákoliv čísla a statistiky a obyčejným Američanům nabídla pohled na nejchudší obyvatele země.
Langeová nakonec zveřejnila ještě dalších šest fotografií z toho dne.
Další snímek ze série Migrant Mother
Vlna solidarity, kterou nikdo nečekal
Když byla fotografie zveřejněna v novinách, zvedla se mezi Američany velká vlna podpory. Lidé začali posílat peníze na dobročinné účely, darovali charitě oblečení a základní potřeby. Do východní Kalifornie dokonce zamířila potravinová pomoc. Jako by fotka matky-migrantky probudila státní aparát a přiměla lidi jednat.
Obrovským paradoxem je pak skutečnost, že samotná Florence se o této lavině solidarity nedozvěděla. V době, kdy fotografie kolovala novinami, kočovala jako vdova se svými dětmi po farmách a neměla čas ani sílu sledovat dění ve světě. Fotografka Langeová se tehdy ženy nezeptala na její jméno ani na žádné jiné podrobnosti, byla to její profesní praxe. Zkrátka jen fotila.
Další snímek ze série Migrant Mother
Thompsonová uviděla snímek až o dvě dekády později
Florence Owens Thompsonová sebe na fotografii poznala až v roce 1958. To už byla znovu vdaná o její rodina byla bohatší o další čtyři potomky. Tehdy uviděla svoji fotku v jednom časopise. Nejprve prý byla naštvaná. Jak sama prohlásila, byla v době Velké hospodářské krize na úplném dně – bez manžela, vyčerpaná a s hladovými dětmi kolem sebe. Později ale snímek a jeho dopad zhodnotila pozitivně. „Nezbohatla jsem z toho, ale alespoň to pomohlo lidem, kteří na tom byli stejně jako my.“
Prozradila také, že se nakonec dokázala vyrovnat se vším, co ji tehdy osud připravil. Našla si stabilní práci, poznala nového muže, její děti vyrostly, a i když život neměla lehký, nikdy se nevzdala.
Dnes je „Migrant Mother“ jednou z nejslavnějších fotografií 20. století. Je součástí učebnic, vyšla na poštovních známkách, objevuje se v muzeích i na různých charitativních akcích. Ani jedna z aktérek, jak fotografka, tak aktérka, neměly z fotografie žádný zisk. Langeová jej pořídila v rámci práce, za kterou dostávala výplatu, Thompsonová vyšla na prázdno. Fotografie byla navíc ihned od svého pořízení šířena jako volné dílo bez nároku na autorská práva.
