Článek
Aféra Dieselgate, tedy emisní skandál automobilky Volkswagen, která záměrně vybavila své dieselové vozy softwarem pro rozpoznání, že motor pracuje v režimu odpovídajícím požadavkům laboratorních testů, čímž došlo k dočasnému snížení množství škodlivých emisí, má lví podíl na masivním protlačování elektromobility v Evropské unii. Důsledky aféry a následná snaha o očištění Volkswagenu, kterou doprovázely obrovské investice do lokálně ekologických elektrovozů, nasměrovaly Evropu radikálně zeleným směrem.
Dieselgate a následné zelené očišťování koncernu
Podvody s emisemi u některých dieselových motorů vyšly najevo v září 2015. Automobilka byla nucena zcela přeorganizovat své výrobní plány a především sešrotovat okolo 100 tisíc nových vozů.
Rok poté, 16. června 2016, Volkswagen oznámil plány na velké investice do výroby elektromobilů. Matthias Müller, tehdy nový generální ředitel Volkswagenu, prohlásil, že automobilka během příštích 10 let představí 30 plně elektrických modelů a elektromobily budou do roku 2025 tvořit zhruba čtvrtinu ročního prodeje. Tento plán automobilka naplnila. Modelů představila skutečně okolo tří desítek a podíl prodejů elektrických vozů činil v loňském roce 21,1 %, tedy jen o 3,9 % méně než byl plán. Jenže s ohledem na současnou konkurenci v podobě Tesly a čínských značek to až taková výhra není a Volkswagen rozhodně není synonymem pro elektromobil.
Müller tehdy také uvedl, že se změny v automobilce musí po vážném neúspěchu v důsledku problému s naftou projevit tak, aby byly napraveny dřívější nedostatky a vytvořena taková podniková kultura, která bude založená na vyšších hodnotách. Přeloženo z manažerské řeči do lidštiny, Müller v podstatě řekl, že ze sebe musí Volkswagen smýt tíhu aféry Dieselgate a očistit se přechodem na elektromobilitu.
Do tohoto přechodu automobilka jen v letech 2020 až 2024 napumpovala něco kolem 60 milionů eur. Pokud podnikatel do svého projektu vloží tak obrovské peníze, nelze pak prohlásit, že to s elektromobilitou až taková výhra nebude. A tak Volkswagen tlačen brutálními investicemi do jisté míry nereflektoval situaci na trhu. Zákazníci zřejmě nejsou tak natěšeni na elektrifikaci, a proto už v loňském roce nový šéf automobilky přiznal, že sázka na jednu kartu byla obrovským rizikem a koncern bude muset šetřit.
Mezitím, v červnu 2022, Evropský parlament podpořil návrh Evropské komise na nulové emise z nových osobních automobilů a dodávek do roku 2035, čímž v podstatě otevřel cestu právě těm, kteří na elektromobilitu vsadili. Otázka je, jak moc velký lobbing za tímto přelomovým rozhodnutím stál. Jenže i přes veškeré indicie týkající se konce spalovacích motorů se povedlo evropským automobilkám dokonale zaspat dobu. A to paradoxně i Volkswagenu. Evropané objevili Teslu a ta se s modelem Y stala v loňském roce nejprodávanějším vozem v Evropě. To však nemusí dlouho trvat, na evropský trh se derou i draví (a levní) Číňané.
Aféra Dieselgate jasně ovlivnila evropský, potažmo celosvětový trh s automobily. Kdyby k podvodům nedošlo, je téměř jisté, že by nabídky současných automobilek vypadaly zcela jinak. A také je možné, že bychom rok 2035 vůbec nespojovali s koncem prodeje vozidel s konvenčním motorem.
