Šmoulí super-disko-šou: Jak Lou Fanánek Hagen stvořil bizarně zábavné devadesátkové hity

V devadesátých letech se na českém hudebním trhu objevila hudební kompilace Šmoulí Super Disko Šou, která stála na předělávkách populárních zahraničních eurodance hitů. Autorem textů těchto písní byl Lou Fanánek Hagen, frontman kapely Tři sestry, který se tak podílel na vytvoření unikátního fenoménu české popkultury druhé poloviny 90. let minulého století. Šmoulí kompilace na cédéčkách a kazetách jsou dnes vyhledávaným artiklem českých sběratelů.

Devadesátá léta v Česku byla divoká, o tom není pochyb. A také byla rozporuplná. Rozhlasu dominoval střední proud, který se vypořádával se změnou režimu, ale s nástupem nových komerčních rádiových stanic a televizí se ve vysílání stále více objevovala západní produkce. Té dominoval styl zvaný eurodance, který reprezentovaly zejména kapely jako 2 Unlimited, Fun Factory nebo Masterboy.

Eurodance byl tak populární, že na jeho vlně možná vyrostla celá generace dnešních čtyřicátníků. V polovině dekády ovládal hitparádu Eso a komerční rozhlasové stanice. Jeho jednoduchost, spojená s hravostí a chytlavými vokály ale nezaujala jen dospívající a dospělé, kouzlo této komerční hudby objevovaly právě především díky Esu i děti.

A právě pro nejmladší posluchače vznikla v roce 1996 kompilace Šmoulí super-disko-šou, výběr známých tanečních hitů, ale v podání modrých šmoulů, kteří si zahraniční texty „přezpívali“ do češtiny. Za legračními a někdy až infantilními texty stál překvapivě Lou Fanánek Hagen – textař, punker, bouřlivák a frontman Tří sester.

Tak trochu paradoxní spojení však dalo „šmoulím“ kompilacím tu pravou přidanou hodnotu. Hagenův cit pro absurdní humor, rytmus a nadsázku udělal ze šmoulích písní to, čím dodnes jsou – současné děti sice už neosloví, ale pro jiné představují nostalgický výlet zpět do dětství. Fanánek tehdy věděl, jak pracovat s jazykem, který si zamilují děti i dospělí. Výborně si pohrál s nenápadnou nadsázkou, lehkou parodií, aniž by jakkoliv pokřivil nevinný dětský svět. Výsledkem byla kompilace, která se prodávala ve statisících.

Úspěch tkvěl především ve skutečnosti, že Hagen texty hitparádových hitů nepřekládal. On je přetvořil tak, aby zapadaly do pohádkového světa modrých hrdinů, ale vložil do nich hodně slovních hříček a veselých absurdit, jako třeba „Jája je v koutku žumpy, Jája je,“ což byla cover verze skladby Coco Jamboo od formace Mr. President. Legendární je ale i skladba, ve které Šmoulinka vaří makarony (Los del Rio - Macarena) nebo Šmoulí branný den (Captain Jack - Drill Instructor).

Kromě Hagena se na tvorbě alb podíleli producenti Luboš Lauterbach a Michal Pešout, kteří pracovali ve studiu Vintage Studio. Hudební základy písním dodala firma IMPS Brussels a EMI Holland. Zpěvy pak byly nahrávány různými dětskými interprety, kteří propůjčili své hlasy šmoulím postavičkám.

Do roku 2000 pak vzniklo ještě několik pokračování, například Velká šmoulí prázdninová párty nebo První zimní šmoulympiáda. Úspěchu prvního výběru už ale tito pokračovatelé nedosáhli, přesto jejich prodeje nebyly vůbec špatné.

Co se ve druhé polovině devadesátých let zdálo jako zábava, je dnes kultem. Šmoulí super-disko-šou dnes patří mezi kultovní relikvie poslední dekády milénia. Mnoho lidí si na ně vzpomene s úsměvem – a možná i s trochou údivu, co jsme to tehdy vlastně poslouchali. Jedno je ale jisté, bez Lou Fanánka Hagena by to nebylo ono.

V současnost, tedy po necelých třiceti letech, jsou šmoulí kompilace žádaným artiklem mezi hudebními sběrateli a nadšenci, kteří jsou za ně ochotni platit. Pokud vám ještě šmoulové na kazetě nebo na cédéčku leží ladem doma, můžete za ně na bazarech či v aukčních portálech dostat několik stovek korun, v případě cd v perfektním stavu i více než tisícovku.

Zdroje: discogs.com, idnes.cz, aukční portály, internetové bazary