Článek
Když si žena celý život poctivě chodí do práce, přirozeně předpokládá, že se jí každý odpracovaný rok jednou započítá do důchodu. Jenže evidence České správy sociálního zabezpečení může ukázat něco jiného. Jako účetní se setkávám s lidmi, kteří jsou přesvědčeni, že mají za sebou čtyři desetiletí práce, ale v přehledu důchodového pojištění jim několik let chybí. A někdy nejde o drobný rozdíl, ale o období, které může rozhodnout o nároku na důchod nebo o možnosti odejít do předčasného důchodu.
Vzpomínám si na ženu, která mi vyprávěla, že začala pracovat krátce po škole a od té doby měla jen několik kratších přestávek. Byla přesvědčená, že má odpracováno přibližně 40 let. Když si ale nechala zkontrolovat evidenci ČSSZ, zjistila, že jí úřad uznává podstatně kratší dobu pojištění. První reakce byla pochopitelná: „Vždyť jsem přece do práce chodila. Kam se ty roky poděly?“ Jenže právě tady je důležité rozlišovat mezi dobou, kdy člověk skutečně pracoval, a dobou, která se podle zákonných pravidel započítává jako důchodové pojištění.
Ne každé období, které člověk považuje za odpracované, se totiž automaticky počítá. U zaměstnání je rozhodující účast na důchodovém pojištění. Typicky jde o práci, ze které se odvádí sociální pojistné. Problém může vzniknout například u některých krátkodobých dohod, brigád nebo zaměstnání s nízkým příjmem, kdy člověk pracoval, ale podle tehdejších pravidel mu z dané činnosti účast na pojištění nevznikla. Podobně je to u podnikání. Samotné živnostenské oprávnění ještě neznamená, že se každý rok podnikání započítá. Důležité je, zda šlo o činnost zakládající účast na důchodovém pojištění a zda byly splněny povinnosti související s pojistným.
Dalším důvodem bývají mezery v evidenci. Zaměstnavatel mohl zapomenout odeslat evidenční list důchodového pojištění, případně se dokument z minulosti nedochoval nebo obsahuje chybu. Člověk přitom nemusí vůbec tušit, že se něco takového stalo. Zvlášť u zaměstnání před mnoha lety už často nemá původní výplatní pásky ani pracovní dokumenty. To ale neznamená, že musí nad chybějícími roky mávnout rukou. Pokud zaměstnavatel stále existuje, může ho OSSZ vyzvat k doplnění podkladů. Jestliže firma zanikla nebo je nekontaktní, může správa sociálního zabezpečení zahájit šetření a přijmout dostupné doklady.
Lidé také často zapomínají na období, kdy nepracovali, ale mohlo by se jim započítat jako takzvaná náhradní doba pojištění. Patří sem například péče o dítě do čtyř let věku, péče o závislou osobu nebo za určitých podmínek evidence na úřadu práce. Některé náhradní doby se započítávají v plném rozsahu, jiné jen částečně a vždy záleží na konkrétní situaci a platných pravidlech. Někdy tedy člověku nechybí jen zaměstnání, ale také období péče, které nebylo včas doloženo.
Pozor je potřeba dát i na studium. Ne každý rok školy se automaticky započítává stejně. U starších ročníků se mohou uplatnit jiná pravidla než u studia po roce 2009. Kdo si proto myslí, že mu ČSSZ musí přičíst celé období od nástupu na střední školu až po vysokou, může být nepříjemně překvapen.
Vysvětluji proto každému, že nestačí sečíst roky, kdy byl člověk zaměstnaný, podnikal nebo studoval. Rozhodující je skutečně uznaná doba důchodového pojištění. Ta může být důležitá nejen pro samotný nárok na starobní důchod, ale také pro předčasný důchod. U řádného starobního důchodu se u většiny lidí vyžaduje 35 let pojištění včetně náhradních dob, případně 30 let bez nich. Pro předčasný důchod je potřeba získat 40 let pojištění včetně náhradních dob. Právě proto může být rozdíl mezi vlastní představou a úřední evidencí tak zásadní.
Co bych doporučila každému, kdo se blíží důchodovému věku? Nečekat až na den, kdy půjde podat žádost. Na ePortálu ČSSZ si může zkontrolovat přehled dob pojištění a také evidenční listy od roku 2004. Pokud některé období chybí, je dobré začít ho řešit co nejdříve. Pomoci mohou pracovní smlouvy, zápočtové listy, výplatní pásky, mzdové listy, potvrzení od zaměstnavatele nebo doklady o studiu a péči. V některých případech lze využít i čestná prohlášení bývalých kolegů.
Za svou praxi účetní bych chtěla zdůraznit jednu věc: pokud vám ČSSZ eviduje méně let, než kolik jste podle svého přesvědčení odpracovali, neznamená to automaticky, že o tyto roky přicházíte. Může jít o chybějící dokument, neúplnou evidenci nebo období, které je potřeba doložit. Nejhorší je zjistit to až ve chvíli, kdy už člověk počítá s konkrétním datem odchodu do důchodu. Kontrola evidence s předstihem může ušetřit spoustu nervů a někdy i rozhodnout o tom, zda člověk na důchod dosáhne v plánovaném termínu.
