Článek
Přijít o zaměstnání není nic příjemného. Člověk začne řešit, z čeho zaplatí nájem, energie, potraviny a další běžné výdaje. Pokud se nové místo nedaří najít několik měsíců, přidávají se starosti, jak dlouho bude možné z úspor nebo podpory v nezaměstnanosti vyžít. Na jednu věc ale lidé často zapomínají. Doba, po kterou nepracují, může mít vliv také na jejich budoucí důchod. A právě tady záleží na tom, zda jsou evidovaní na úřadu práce a jak dlouho jejich nezaměstnanost trvá.
Pro získání starobního důchodu totiž nestačí pouze dosáhnout důchodového věku. Je potřeba splnit také podmínku potřebné doby důchodového pojištění. Ta se získává především zaměstnáním nebo samostatnou výdělečnou činností, ze kterých vzniká účast na důchodovém pojištění. Zákon však uznává také takzvané náhradní doby pojištění. Jde o období, během kterých člověk pojistné přímo neodvádí, ale za splnění stanovených podmínek se mu přesto započítávají pro důchod.
Mezi tyto náhradní doby patří i evidence na úřadu práce. To ale neznamená, že se vám automaticky započítá každý měsíc, kdy jste bez zaměstnání. Pravidla rozlišují, zda pobíráte podporu v nezaměstnanosti, nebo jste sice evidovaní, ale žádnou podporu nedostáváte.
Představte si například pana Petra, který po dvaceti letech práce přišel o zaměstnání. Ihned se přihlásil na úřadu práce a začal hledat nové místo. První měsíce pobírá podporu v nezaměstnanosti, ale vhodnou práci se mu stále nedaří najít. Po skončení podpůrčí doby zůstává v evidenci úřadu práce dál. Domnívá se, že se mu celé období automaticky započítá do důchodu, protože je stále vedený jako uchazeč o zaměstnání. Jenže situace není tak jednoduchá. Doba evidence bez podpory se pro důchod započítává jen v zákonem omezeném rozsahu.
Podle pravidel důchodového pojištění se doba evidence na úřadu práce, během které člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, započítává jako náhradní doba pojištění. Období, kdy podporu nepobírá, se může započítat také, ale nejvýše v rozsahu tří let za celý život. Tato tříletá doba se posuzuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Zároveň platí omezení pro období bez podpory před dosažením 55 let věku: z něj lze započítat nejvýše jeden rok. Doby, které se překrývají s jiným pojištěním nebo jinou náhradní dobou, se přitom nezapočítávají dvakrát. Podrobnosti uvádí Česká správa sociálního zabezpečení.
Co to znamená v praxi? Pokud jste například po skončení podpory zůstali další dva roky v evidenci úřadu práce, může se vám tato doba za splnění zákonných podmínek započítat do potřebné doby pojištění. Pokud byste však byli bez podpory evidovaní podstatně déle, nelze automaticky počítat s tím, že se celé období promítne do důchodu. Záleží také na vašem věku a na tom, jaké další doby pojištění nebo náhradní doby jste během života získali.
Ještě komplikovanější situace nastává u lidí, kteří se na úřad práce vůbec nepřihlásí. Pokud jste bez zaměstnání, nejste evidovaní na úřadu práce a nejde ani o jinou zákonem uznanou náhradní dobu pojištění, toto období se vám zpravidla do potřebné doby důchodového pojištění nezapočítá. Dlouhá mezera v pojištění tak může znamenat problém nejen pro výši budoucího důchodu, ale v krajním případě také pro samotný nárok na něj.
Důležité je vědět, že nezaměstnanost může ovlivnit důchod dvěma způsoby. Prvním je celková doba pojištění, která rozhoduje o splnění podmínek pro přiznání důchodu a podílí se také na jeho výpočtu. Druhým je výše příjmů, ze kterých se důchod vypočítává. Doba evidence na úřadu práce, která se pro důchod uznává, se při výpočtu výše důchodu za určitých podmínek hodnotí jako vyloučená doba. To pomáhá zabránit tomu, aby období bez výdělku samo o sobě nepřiměřeně snížilo průměr vašich příjmů pro výpočet důchodu. Neznamená to však, že by dlouhodobá nezaměstnanost nemohla mít žádné negativní důsledky.
Co můžete udělat, abyste měli o svém budoucím důchodu lepší přehled? Především si ověřte, jaké doby důchodového pojištění má Česká správa sociálního zabezpečení evidované. Pokud některé období chybí, může být potřeba doložit příslušné dokumenty. Vyplatí se také uchovávat doklady o zaměstnání a případné evidenci na úřadu práce. Čím dříve případné nesrovnalosti odhalíte, tím více času budete mít na jejich vyřešení.
V některých situacích může připadat v úvahu také dobrovolné důchodové pojištění. To může pomoci doplnit chybějící dobu pojištění, ale jeho využití má zákonem stanovené podmínky. Než se pro něj rozhodnete, je proto vhodné obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení a zjistit, zda je pro vás tato možnost dostupná a jaké by měla důsledky.
Pokud jste tedy bez práce, nezapomínejte vedle hledání nového zaměstnání také na své budoucí důchodové nároky. Evidence na úřadu práce je důležitá, ale sama o sobě nezaručuje, že se vám do důchodu započítá celé období nezaměstnanosti. Pravidla se liší podle toho, zda pobíráte podporu, kolik vám je let a jak dlouho jste bez práce. Nejlepší je proto ověřit si vlastní situaci přímo u České správy sociálního zabezpečení a nenechávat kontrolu dob pojištění až na chvíli, kdy budete o důchod žádat.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení – Náhradní doba pojištění a informace o vlivu nezaměstnanosti na budoucí důchod.
