Článek
Z pohledu účetní vím, že důchod lidé často začnou řešit až několik let před jeho přiznáním. Do té doby se soustředí hlavně na práci, rodinu a běžné výdaje. Jenže právě během pracovního života mohou vzniknout mezery, které se později obtížně dohledávají. Někdo byl delší dobu bez zaměstnání, jiný podnikal, ale neplatil zálohy tak, jak měl, a další člověk předpokládal, že se mu určitá doba automaticky započítá. Když pak přijde čas požádat o důchod, může zjistit, že mu potřebné roky pojištění chybějí.
Pro nárok na řádný starobní důchod je zpravidla potřeba získat alespoň 35 let důchodového pojištění včetně započitatelných náhradních dob, případně 30 let pojištění bez náhradních dob. Zákon umožňuje splnit podmínky i některými dalšími způsoby, ale není dobré spoléhat na to, že se chybějící období nějak vyřeší samo. Každý případ se posuzuje podle konkrétních okolností a pravidel platných pro danou dobu.
Důležité je vědět, že ne každá mezera v pracovním životě automaticky znamená problém. Některá období se mohou započítat i tehdy, když jste v té době nepracovali. Může jít například o péči o dítě do čtyř let věku nebo o některé doby vedení v evidenci úřadu práce. U těchto náhradních dob ale platí zákonné podmínky a někdy také omezení, takže nelze předpokládat, že se započítá úplně každé období bez zaměstnání.
Zvláštní pozornost bych věnovala době, kdy jste byli samostatně výdělečně činní. Samotné podnikání totiž ještě nezaručuje, že se vám celé období započítá do důchodu. Záleží mimo jiné na účasti na důchodovém pojištění a splnění souvisejících povinností. Pokud jste podnikali jen krátce, měli nízké příjmy nebo jste měli přerušenou činnost, vyplatí se ověřit, jak je dané období evidováno.
Nejjednodušší první krok je přihlásit se na ePortál České správy sociálního zabezpečení a otevřít službu Moje konto. Tam si můžete prohlédnout evidované doby důchodového pojištění a zjistit, zda v přehledu nechybí některé zaměstnání nebo jiné důležité období. Doporučuji kontrolovat nejen poslední roky, ale pokud možno celý pracovní život. Právě starší mezery totiž mohou být po mnoha letech nejtěžší na doložení.
Když zjistíte, že některé období chybí, neznamená to hned, že o něj přijdete. Pokud jste v dané době skutečně pracovali, připravte si vše, co to může doložit. Pomoci mohou evidenční listy důchodového pojištění, pracovní smlouvy, výplatní pásky nebo mzdové listy. Pokud bývalý zaměstnavatel stále funguje, můžete se obrátit na něj. Jestli zanikl nebo se vám potřebné dokumenty nedaří získat, kontaktujte okresní správu sociálního zabezpečení. Ta vám poradí, jaké doklady lze použít a jak chybějící dobu prověřit.
Někdy se ale ukáže, že nejde o chybu v evidenci, nýbrž o období, kdy člověk skutečně nebyl důchodově pojištěný. I v takovém případě existuje možnost situaci prověřit. Za určitých podmínek lze využít dobrovolné důchodové pojištění a některé chybějící doby si doplatit. Není to však možné automaticky za jakékoli období v minulosti. Záleží na důvodu, délce chybějící doby a dalších zákonných podmínkách. Proto bych před jakoukoli platbou doporučila poradit se přímo s ČSSZ a ověřit si, zda by doplacení ve vašem případě bylo možné a skutečně užitečné.
Je dobré myslet i na to, že počet evidovaných let nemusí vždy přesně odpovídat počtu let, které vám budou nakonec uznány pro důchod. Některé náhradní doby se započítávají jen v omezeném rozsahu. Proto nestačí pouze letmo zkontrolovat, že máte v přehledu uvedené například období nezaměstnanosti. Důležité je také vědět, jak se toto období podle pravidel důchodového pojištění hodnotí.
Moje doporučení je jednoduché: udělejte si kontrolu včas, ideálně jednou za rok, a nenechávejte ji až na dobu těsně před důchodem. Pokud objevíte několik let bez záznamu, začněte zjišťovat, co se v daném období dělo a zda je možné ho doložit nebo jinak vyřešit. Čím déle čekáte, tím obtížnější může být hledání starých dokumentů a kontaktování bývalých zaměstnavatelů. Důchod se sice může zdát jako vzdálená budoucnost, ale právě malé kroky, které uděláte dnes, vám mohou později ušetřit mnoho starostí.
