Článek
Život Augustina Přeučila by byl skvělým námětem na dramatický film ze špionážního prostředí. Ovšem jen za předpokladu, kdybychom dokázali překousnout fakt, že jeho zrada byla skutečná a zavinila smrt mnoha lidí.
O jeho předválečném životě moc informací dohledat nejde. Podstatné je ale to, že se po studiích a chvilkovém zaměstnání přihlásil v roce 1935 do letecké školy. Přeučilovým snem údajně vždy bylo stát se pilotem a on si za ním šel. Díky diplomu z letecké školy byl na vojně zařazen k letectvu, kde ho potkala i osudová Mnichovská dohoda.
Luftwaffe, plán s Brazílií a zatčení gestapem
Po okupaci zbytku republiky nastává v jeho životě čas pro zásadní rozhodnutí. Armáda je rozpuštěna, věrní důstojníci a piloti utíkají do zahraničí, kde se připojují k exilovým jednotkám. To ale Přeučil nemá v plánu.
Dle některých zdrojů sám požádal o přijetí k Luftwaffe, což mu ale bylo zamítnuto s logickým odůvodněním, že o Čechy není v Luftwaffe zájem. Přeučil se proto rozhodl, že odjede do Brazílie, kde by mohl dělat dopravního pilota. A plán mu skoro vyšel. Když ale odcházel z brazilského konzulátu, kde si vyřizoval potřebné dokumenty, zadrželi ho agenti gestapa (jiné zdroje tvrdí, že byl zadržen, když se snažil nelegálně překročit hranice do Polska).
Proč byl zadržen? To už dnes nikdo neví. Faktem ale je, že se nacistům zavázal ke spolupráci. Podle Přeučilových pozdějších výpovědí byl ke spolupráci donucen bitím a vyhrožováním, že ho i jeho rodinu pošlou Němci do koncentračního tábora. Vzhledem k jeho pozdějšímu chování a faktu, že výpovědi často měnil, je to ale spíše nedůvěryhodná verze. Protože žádné oficiální dokumenty o této spolupráci se po válce již nenašly a Přeučilovi nadřízení z gestapa zmizeli někde v Německu, je dodnes záhadou, co Přeučila ke spolupráci přimělo. Mezi spekulace patří např. verze, že zavraždil svou přítelkyni a chtěl se vyhnout vězení, že se zkrátka chtěl vyhnout případným problémům, ale i to, že byl prostě sám přesvědčeným nacistou.
Úkol - infiltrovat československé letce v zahraničí
O tom, jak Přeučila využít, už pak mělo gestapo jasnou představu. Ještě před vypuknutím války ho vysadili u polské hranice, kterou přešel a bez problémů se dostal až na československý konzulát v Krakově. Pod smyšlenou historkou, že uprchl z protektorátu, aby se přidal k exilovým jednotkám, se nakonec skutečně dostal až do jednotky československých pilotů. Ještě z Polska pak stihl na fingovanou adresu „Bedřich Smetana, zubní lékař, Husova ulice“ poslat gestapu svou první zprávu. V ní prozradil např. další trasy přes hranice, které ostatní piloti použili při svém útěku, nebo početní stav jednotek, se kterými se dostal do kontaktu.
Následně jako většina pilotů prošel výcvikem ve Francii a po vypuknutí války byl přeřazen do Anglie. Už během jeho služby byl u ostatních neoblíbený. Údajně se vyhýbal boji a kvůli nedodržování disciplíny ho jeho nadřízení dokonce chtěli z letectva „vyhodit“. Naneštěstí k tomu ale pro nedostatek pilotů nikdy nedošlo.
Přeučil se v Anglii oženil, zajistil si místo ve výcviku nových pilotů, a tak se bojových misí ani přímo nezúčastňoval. Celou dobu navíc dál posílal „zubnímu lékaři Smetanovi“ zprávy o síle anglického letectva, pozice strategických cílů a další informace.
„Buď uletíš, nebo tě provalíme“
Zlom nastal v roce 1941. Tehdy měl Přeučil dostat od gestapáků nový úkol, který se mu příliš nepozdával. Němci totiž potřebovali prozkoumat nový radar, kterým začala disponovat anglická letadla (podle jiné verze uletěl Přeučil sám s novým typem stíhačky, aby se Němcům zavděčil, anebo protože se sám bál prozrazení). Přeučil tak měl dané letadlo ukrást a přeletět s ním až do nacisty okupované Belgie. Pokud by tak neučinil, Němci by Angličanům vyzradili jeho tajnou zpravodajskou činnost.
Protože za roky vyzvídání bylo Přeučilovo provinění už příliš velké, nezbyla mu jiná možnost, než se o přelet pokusit. Při cvičném letu 18. září 1941 přešel k činu. Odpoutal se od svého kolegy a s letadlem začal prudce klesat až na úroveň oceánu. Pro druhého pilota to tedy vypadalo, že Přeučilovo letadlo dostalo technickou závadu a zřítilo se do moře. Přeučil ale strmé klesání vybral a v nízké výšce pokračoval až do Belgie, kde nouzově přistál u obce Ortho. Přelet byl úspěšně dokončen a začala ta nejtemnější kapitola Přeučilova života.
Udávání, udávání a udávání
Hned po svém přistání se Přeučilovi snažili pomoct místní obyvatelé, kteří se domnívali, že jde skutečně o anglického pilota, který při své misi havaroval. O to víc pro ně bylo překvapením, když si pro ně za pár dní přišli příslušníci gestapa. Přeučil se totiž sám vydal německým vojákům, kteří přijeli místo přistání prohledat, a udal všechny osoby, které mu nabízely pomoc. Dva belgičtí muži pak byli na základě jeho udání popraveni v koncentračním táboře.
Letadlo, se kterým Přeučil přelet uskutečnil, nakonec žádný nový typ radaru neobsahovalo, ale bylo alespoň zneužito k propagandistickým účelům. Vystaveno bylo až do roku 1943 v Berlíně. Přeučil navíc při podrobných výsleších prozradil veškeré informace o britském letectvu, za což dostal i peněžitou odměnu 10 000 marek, a dál s gestapem spolupracoval.
Na území protektorátu se z něho stal obávaný provokatér. Podílel se na rozbití, po atentátu na Heydricha už tak rozbitého, domácího odboje, identifikoval své bývalé spolubojovníky, usvědčoval další sestřelené letce.
Na půl roku byl dokonce „uvězněn“ v terezínské Malé pevnosti. Toto uvěznění však bylo pečlivě připravenou akcí gestapa. Přeučil byl úmyslně zařazován na cely, ve kterých byli uvězněni i členové československého odboje. Těm tvrdil, že je skutečně sestřeleným pilotem a chce jim pomáhat. Následně od nich získával cenné informace o zbývajících členech odboje, připravovaných akcí apod. Několik spoluvězňů pak kvůli jeho udání bylo zastřeleno. Údajně ho odhalil až moták určený gestapákům, který u něj ostatní spoluvězni našli.
Následně své „věznění“ v Terezíně dále využíval k získávání důvěry. Gestapo ho např. nasadilo jako běžného pracovníka na Úřad sociálního zabezpečení v Praze, kde pracovali i bývalí důstojníci československé armády.
Naposledy stihl udávat i těsně před koncem války, když udal své sousedy za poslech zahraničního rozhlasu. I oni skončili v koncentračním táboře.
Zúčtování
Ke konci války bylo už veřejně známé, pro koho Přeučil ve skutečnosti pracoval. Byl zatčen a pod tíhou mnohočetných svědectví shledán vinným z podpory nacistického hnutí a vojenské zrady. Pětičlenný senát Mimořádného lidového soudu ho odsoudil k trestu smrti oběšením.
Na rozdíl od Karla Čurdy, který své přátele zradil až pod tíhou okolností, byl Přeučil skutečným kolaborantem od začátku až do konce. Přesto je jeho jméno spíše neznámé.
Zdroje
