Článek
Clara se narodila v Římě do jedné z italských elitních rodin. Její otec podporoval fašisty, a proto Clara o Benitu Mussolinim slyšela poměrně často už od dětství, což zřejmě způsobilo to, že si jej začala idealizovat. Platonicky se do něj zamilovala, a dokonce chodila poslouchat i jeho veřejné projevy. Zvláštní je, že její „zápal“ pro něj neuhasínal ani dospíváním.
A jako by této lásce skutečně přál i sám osud, s Mussolinim se skutečně setkala. Na výletě autem s rodinou je totiž údajně předjel právě jeho vůz. Nadšená, a tehdy už dvacetiletá (dle jiných zdrojů devatenáctiletá), Clara Mussoliniho poznala a začala mu nadšeně mávat. On, zřejmě v domnění, že jde o jeho sympatizanty, nechal vůz zastavit, aby s nimi prohodil pár slov. Po vzájemné konverzaci pak kráse Clary podle všeho podlehl. I když byl totiž podruhé ženatý, začali se brzy na to vídat.
Napoprvé to nevyšlo
Jenže tento románek prvně nevyšel podle Clariných představ. Vztah totiž po dvou letech skončil. Clara se následně provdala za důstojníka italského letectva a vše vypadalo, že se svým idolem se již nikdy nesetká. Což by ji taky pravděpodobně zachránilo život. Jenže se do všeho vložili ziskuchtivý příbuzní.
Zejména zkušená matka mladé Clary viděla ve vztahu s Mussolinim obrovskou a neopakovatelnou příležitost pro celou jejich rodinu. Koupila proto dům v blízkosti Mussoliniho obydlí a začala se společně s Clarou stýkat s jeho rodinou. Nakonec požádala o osobní schůzku i jeho. Co přesně spolu řešili je pak pouze předmětem dohadů. Výsledkem každopádně bylo, že se Mussolini začal s Clarou opět vídat.
Manžel odstavený na druhou kolej a milenecký život
Krátce nato byl manžel Clary odvelen do dalekého Tokia a milencům nic nestálo v cestě. Vídat se měli údajně denně, Clara měla přímo v Mussoliniho sídle několik místností jen pro sebe, a oba byli zřejmě šťastní. Minimálně Clara byla Mussolinimu naprosto oddaná a zamilovaná. I proto se jí často přezdívalo „italská Eva Braunová“, jejíž osud nakonec bude rovněž sdílet.
Rodina Petacciů se na vztahu zase řádně obohatila. Matka na Claru neustále dohlížela a ovlivňovala její rozhodnutí. Bratr Clary zase přicházel s různými nápady, např. projekt na pomoc Římanům trpícím bídou, které se dařilo díky Mussoliniho vlivu realizovat a následně z nich veřejné prostředky unikaly do rodinné „peněženky“.
Postup spojenců a obětování vlastního života
Jejich vzájemný vztah nakonec vydržel přes celou válku, která se ovšem nevyhnutelně blížila ke svému konci. Když se situace stala naprosto bezvýchodnou, měl Mussolini v podstatě jedinou možnost. Utéct.
Stále oddaná a zamilovaná Clara nakonec odmítla svého milence opustit i v této osudové chvíli. V dubnu 1945 se tak vydali, společně s konvojem ustupujících německých vojáků, na cestu do Švýcarska. Zůstali už úplně sami. Mussoliniho nedoprovázela ani jeho manželka, rodina Clary zase uprchla sama již předtím. K jejich smůle ale celý konvoj zastavili italští partyzáni, kteří bývalého Duceho poznali. Bylo tedy rozhodnuto.
Poslední možnost na záchranu dali Claře paradoxně sami partyzáni. Je totiž zajímal pouze Mussolini, ona mohla být volná. Údajně však sama velitele partyzánů prosila o to, aby mohla po boku svého milence zůstat až do „konce“. A tak se nakonec skutečně stalo. Hned další den byli Mussolini i Clara zastřeleni. Jejich těla pak visela vedle sebe na čerpací stanici v Miláně, kde byla veřejně lynčována.
Kdo miluje, umírá. Znám svůj osud a mým osudem je on.
Zdroje
