Článek
Děti, kočky a myši. Tak zněl název zamyšlení, které bylo publikováno docela nedávno / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-deti-kocky-a-mysi-99159 /. Na konci padl příslib, že bude následovat pokračování. Dnes je předložena jeho verze.
Před asi deseti roky jsem se za školu zúčastnil setkání s paní, která se hodně angažovala ve stravování dětí, mládeže a dospělých. Mnohé jsem dopředu věděl, a přece jsem se poučil. Opět se mi potvrdilo poznání, že člověk nemá nikoho podceňovat. Takřka pokaždé se může něco nového dozvědět, případně si dát již známé věci do nových souvislostí. Tak se stalo také zde. Jedním ze zásadních poznatků se stal statistický údaj, že děti mají až o dvě třetiny méně pohybu a o polovinu více konzumují, než je potřebné. Mnozí rodiče a prarodiče si často myslí a leckteří nahlas říkají - „jen ať si dá, vždyť roste“ a „za tu dřinu ve škole si pořádné jídlo zaslouží“. Myslím, že mají pouze částečnou pravdu. Jednak se děti až na výjimky studijně ve škole moc neukážou. Jednak jejich předchůdci podávali lepší výkony ve školním prostředí, ať již uvažujeme v tělesné anebo duševní rovině. A navíc méně snědli! Přesto vše zvládli. K jejich dobru navíc můžeme dodat, že v posledních letech registrujeme trvalý růst medikace. Zdánlivě paradoxně se mají lépe, ale přece stavy a procesy zvládají viditelně hůře.
Více pohybu by jim zcela jednoznačně prospělo. Tak by mohl znít jeden z platných a významných závěrů. Konečně, rady a náměty na dané téma na nás směřují a doslova prší skoro ze všech stran. Kolik ale občanů uposlechne? Je přece snadnější a dostupnější sedět doma v teple, zírat na TV obrazovku, upírat zraky na displej mobilního telefonu a natahovat ruku po něčem tzv. dobrém, které ve skutečnosti mezi dobré / ve smyslu kvality, výživy a přínosu / nepatří. Vraťme se k dětem, které vývoj a obrazy kolem sebe samozřejmě vidí a vnímají. A žel si je zapamatují. Často na rozdíl od školní látky. Jejich rozvoj zde je dnes velmi slabý a projevy a výsledky během hodin Tv takřka žalostné. Snad kromě sportovních tříd. Žel ani v nich nelze čekat zázraky s výjimkou několika talentovaných jedinců, kteří jsou navíc dobře motivováni, mají svůj kladný vzor a snaží se mu co nejvíce přiblížit.
A jaké se nabízí řešení a doporučení - místo vymýšlení kravin, vzájemného provokování, obtěžování a omezování by jim jistě více slušelo, aby si děti hrály na kočku s myší. Kdo bude lepší a rychlejší, vyhraje. Vůbec nemusí jít pouze o tělesné kontakty, ale měřit se klidně mohou též v duševní rovině. Kupříkladu na jaké podnětné a užitečné poznatky kdo narazil. Tady se ještě zastavíme. Prozatím pouze naznačím, že významnou roli tu budou hrát hodnoty. Jistě není jedno, kdo se dostane do pozornosti dětí. Tzv. odvážný sprejer, kterého zatím nikdy nechytili? Kus obdivu si zaslouží, ale kdo uhradí jím způsobené škody? Opilec, který zastavil rušnou křižovatku? Matka, která nadměrně seřezala svoje dítě? Nebo mladý muž, který se zastal ženy, kterou kdosi urážel? Žena, která pomohla stařence, již někdo okradl a ona si nevěděla rady? Jak lehce uhodneme, jako důležitá věc vystupují osobní vlastnosti.
Nemyslím, že si budou ukazovat, kdo za hodiny elektronických aktů narazil na tzv. zajímavější, v současnosti spíše hustější video. Žádá se nějaká opravdová hodnota.
