Článek
K lepšímu pochopení se bude hodit znát předchozí díl / Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-harmonizacni-pobyt-tzv-adaptak-a-prvni-zaver-89389 /. Pak se lze v klidu vydat na dnešní část.
Za druhé se po krátkém zkoumání tělesné složky na dění podíváme v duševním smyslu a směru. Ano, také tady přizpůsobivost probíhá. A dodávám - musí se odehrát. Bez ní by děti nemohly dosahovat potřebných výsledků a nebyl by k identifikaci jejich pokrok, ať již budeme mít na mysli jakýkoli z dvou podstatných procesů. Má se na mysli zrání, které probíhá tak trochu samo, byť ne zcela automaticky. Vzpomeňme faktory jako strava, podnětné prostředí, ovzduší aj.
Druhým je učení jako ne/plánovitá a ne/systematická činnost. Zápory jsou uvedeny z důvodu, že učení probíhá rovněž mimo školní podmínky. Leckdy bývá účinnější - jak nám mohou potvrdit již zmíněné elektronické kroky. Po psychologické stránce se děje opravdu hodně, a proto by v žádném případě neměla být podceňována. Žel se tak leckdy stává. Nechci nikoho z odpovědných osob podezřívat, ale nabízí se odpověď - „nebudu příliš zasahovat do oblastí, kde si nejsem moc jistý, raději se budu soustředit na vyučovaný obor, který zvládám“. A pak „je vše v pořádku“. Látka se probere, ale nevidí se pod povrch, kde se odehrává ledacos.
Za třetí zde máme položku - jak se daří naplňovat požadavky přechodu na druhý stupeň po organizační stránce. Na části škol se koná docela moudrý krok, kdy se žáci a žákyně pátých tříd vcelku podrobně seznamují s elementy, které je čekají po letních prázdninách. Je pravda, že během května a června, kdy akce probíhá, bývají hlavou v lepším případě u známek na vysvědčení a v horším na pobytech mimo školu, kam se velmi těší. Naopak být zpět ve škole se jim moc nechce. Navíc působí zvyklost, že lidé se rádi vyhýbají zvýšeným nárokům, nechtějí se o nich více dozvídat, připravovat se na ně a posléze jim prakticky vyhovět. Jenže právě v jejich poznání a následném zvládnutí je schována podstata budoucího úspěchu. Nejlépe by se hodila sportovní analogie s tréninkem. Kdo se ho aktivně účastní, jistě počítá s faktem, že naučené a procvičené někde uplatní. Proč by se tak nemohlo a nemělo stát taktéž ve škole?
Za čtvrté se nabízí výukové hledisko. Poměrně úzce souvisí s již poznamenaným. Pro méně informované připomenu, že jim stačí si znovu vybavit, nakolik se jich dotkla velká změna v systému vyučování, když povýšili právě do šesté třídy. Stručně shrnuto - více předmětů, hlubší záběr a skoro každou hodinu jiný vyučující. Mnozí se přesvědčili, že jim jaksi dochází dech. Nestačilo pouhé sledování vyučování. Je žádoucí ještě hodně přidat a začít se učit, nejlépe po předchozím doporučení, jak se má postupovat. Současně by si měly děti začít klást otázky jako - „co mě ne/baví?“, „o se nejvíce zajímám a proč?“, „kam bych mohl směřovat na SŠ a proč?“, „komu budu / nejvíce / věřit?“ atd. Někomu se mohou zdát předčasné. Je v nich ovšem skryta velká výhoda. Pokud mám aspoň o něco jasněji, mohu se již od nyní soustředit především na předměty, které mi umožní se o něco snadněji dostat na SŠ a posléze na VŠ. a vydržet na nich.
Za páté se sleduje vstup do oblasti mezilidských vztahů. Kráčí o velmi složitou kapitolu s mnoha položkami a projevy. Odkázal bych na hojnost dalších příspěvků, které mohou pomoci. Jmenovitě zdůrazním, že bude dobré si promyslet, jaké je chci mít, s kým a jak se dosáhne shody nebo aspoň silnějšího přiblížení, nejlépe bez jakýchkoli negativních součástí a podob.
Za šesté by někdo poučený a informovaný přidal moment - zda a jak se ne/daří postupovat kupředu v tzv. klíčových kompetencích. Platí stejné konstatování jako v předchozím odstavci. Kdo by měl vážný zájem se více dozvědět, je odkázán na propracovanější a rozsáhlejší materiály moudrých osob, které se danou oblastí zaobírají. Pouze doplním, že navzdory „krásnému“ názvu bychom za ním neměli hledat nic zázračně vysokého a nesplnitelného. Leckdy půjde o požadavky, které známe, jen se jim dodalo tzv. lepšího nazvání a byla posílena jejich významnost. Co je špatného třeba na umění spolupracovat, kriticky myslet, zvyšovat svou samostatnost? Už jen proto bychom zmíněné aktivity školy měli uvítat.
