Článek
Možná by se někdo mohl hned na kraji pozastavit a mít námitku proti tvaru druhého slova v nadpisu. Nemělo by správně znít - sourozence? Zajisté mohlo. Záleží na úhlu pohledu. Díváme se na celkové dění očima hlídajícího či hlídaného? Zde jsem chtěl vyjádřit určitou trpnost situace. Jak brzo uvidíme, patří mezi časté projevy. Ono by se mohlo proměnit i slovo první. Změna délky samohlásek signalizuje jisté změny procesu. Stačí si drobet pohrát s rodným jazykem a význam se nám opravdu pozměňuje.
Je jasné, že úkol k hlídání později narozeného sourozence nepatří mezi vyhledávané. Ne všichni ho ale snášejí úplně špatně. Kráčí o vhodnou příležitost, jak starší dítě může pomoci svým rodičům, ukázat svoje kladné stránky, něčemu se přiučit, něco dokázat sobě a třeba také ostatním, přispět k upevnění vzájemných vztahů, dříve nebo později dosáhnout ocenění, být pozitivně zmíněno, až půjdou někam na návštěvu atd. Většinově je však kritizován a odmítán. Již známe několik konkrétních případů, které nevyzněly příliš kladně. Spíše naopak. Jenže předestřeme ještě další. Naruší náš tradiční pohled na nevinnou dětskou tvář.
Dalo by se sdělit, že hlídači se se svými nehezkými kousky vyrovnávali s povinností, která jim nebyla milá. Vždyť je připravovala o vzácný čas, který mohli strávit venku s kamarády a kdy se mohli obohatit o tolik zajímavých a napínavých zážitků. Nemohou-li se oni právě teď účastnit přitažlivých her, ať si jejich hoře sestra vypije. Proto do akce zapojili píchání špendlíkem, rozhazování věcí, výrobu tzv. ohně na ruce, znehodnocování jídla apod. Jak víme, děti jsou leckdy vynalézavé a žel také kruté. Ne jeden z dospělých by se divil, na co vše samy přijdou, kde a od koho se inspirují a kam jejich pokusy vedou. Odkud opisují?
Že by pro ně byly návodem zlé bytosti z pohádek? Vůbec si většinou neuvědomují, jak škodí jiným. Obvykle pokračují i přes nesouhlas - a protesty „objektu“ jsou pro ně spíše povzbuzením a „odměnou“, hlavně když se jimi obhospodařovávaný jedinec necítí dobře. Není chybou napsat, že veřejně prezentují svoje stinné stránky, aniž by leckdy trpěly pocity viny. K nim možná dojdou později. Snad. Omluvy se zpožděním třeba patnácti let se již vyskytly.
Součástí procesu je varování a žalování. V předloženém případě kluci sice sestru hlídat nechtěli, avšak nevynechali žádnou příležitost, aby na ni rodičům nepřinesli nějakou informaci, která by zhoršila její pozici a pověst. Kupříkladu že nemá srovnány plyšáky na poličce, že si čte při svačině, že podezřele dlouho dlela na WC, dokonce je tam odmítla pustit, když oni tolik moc potřebovali, okusovala si nehty, nadávala, snědla moc čokolády atd.
Leckomu budou uvedené prvky velmi povědomé. Snad také směšné? Možná je sám zažil, v části případů se stal jejich autorem. Nyní má výbornou příležitost nad celou sférou přemýšlet a třeba něco udělat. Zda vůbec a co vykoná, by si měl pozorně a pečlivě „prohlédnout“, neboť půjde o konkrétní výpověď o něm samotném. Bude sám se sebou spokojen? Jak se na sebe bude dívat, až se postaví před obyčejné zrcadlo?
Předchozí část:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdyz-sourozenci-hlidaji-184725
(v ní se nacházejí další odkazy)
