Hlavní obsah
Názory a úvahy

Hotelové pokoje a psi

Foto: CzechTourism

Jak víme, leckam psi nesmějí, třeba různé památky, na zámek, hrad atd. Ale většiny hotelů mají vstup povolen. Dokonce jsou vítáni. Jenže kým a proč? Jsou za vším jen peníze? A co „nepsí“ lidé? Ptá se jich někdo?

Když vešla do pokoje a poprvé se v něm nadýchla, věděla, že „něco není v pořádku“. Položila na zem kufr a vzápětí zamířila k oknu, aby ho otevřela a vyvětrala. Ano, jasně identifikovala zápach po psech. Ona sama je nemá moc ráda… Co teď?

Článek

Jak víme a jak jsme měli možnost si povšimnout, několik informací o dané problematice již padlo / viz ještě více odkazů úplně dole /.

* Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kam-pes-ne-smi-27327

* Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-smi-pes-na-hrbitov-98524

Že se nadále jedná o aktuální záležitost, jsem měl možnost se přesvědčit před pár dny. Po roce nadešlo letošní léto a poněkud starší paní se rozhodla, že rovněž letos ještě pojede do hor. Její zdravotní stav již není nejlepší. Moc dobře zná tradiční lékařské prohlášení - „to víte, paní, stav je přiměřený věku“. Výrok se neposlouchá dobře. Člověk se snaží postupu času bránit a navenek sebe a vrstevníky, mladší i starší blízké osoby utěšuje konstatováním - „věk je jen číslo“. Ovšem málokdo ho prožívá jako pravdivé. Většina lidí ví, že obelhává sebe i ostatní. Námět na zamyšlení je předložen / viz také Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-vek-je-jen-cislo-123407/.

Navzdory komplikacím se zmíněná paní svého horského záměrunevzdala. Mezi lákadla patří určité objekty, které by ráda znovu spatřila, a rovněž lidé, s nimiž se chce setkat. Vlastně tak činí poměrně dlouhou řadu roků. Důležitým příspěvkem k podání úplné informace je, že část osob na onom místě působí pracovně a malá skupinka jich do hor jezdí podobně jako ona skoro na celý týden. Vlastně se může spolehnout, že skoro při každém pobytu se s někým potká a o lecčems si společně popovídají. Pravda, nemusí jít o častá střetnutí a ani se vždy nepodaří dosáhnout stavu, který by mohl být označen jako ideální skladba. Ale kdo je skromný a rozumný, najde si pozitivní pohled a přístup.

Když letos vešla do přiděleného pokoje a poprvé se v něm nadýchla, hned věděla, že - „něco není v pořádku“. Položila na zem kufr a na postel větší kabelku. Vzápětí zamířila k oknu, aby ho otevřela a vyvětrala. Ano, jasně identifikovala zápach po psech. Ona sama je nemá moc ráda. Rozumově ví, že by neměla zastávat tak radikální názory. Jenže když vás pár psů opravdu nehezky obtěžuje, dva vás napadnou a třetí silně nakousne nožku vašemu potomkovi, budete snad skákat radostí nad setkáním s nimi? Silně se staví za požadavek, aby se po nich a zejména po majitelích a majitelkách žádalo více. Rozhodně by si měli v širší míře uvědomit svou osobní odpovědnost. Svého potomka také přece neustále hlídají, aby se / mu / nic nestalo. Proč téměř stejný metr neuplatňují též na psa? On se malému dítěti navíc myšlením ani nevyrovná…

Co se dalo dělat? Na recepci si jít stěžovat se jí dvakrát nechtělo. Je sama, asi by jí nevyhověli. Bude muset vydržet. Ach, tolik peněz pobyt stál, tolik bolesti a přemáhání ji stála cesta až sem a navrch ji zase budou trápit a pronásledovat psi. Jako kdyby si jich dost „neužila“ již v minulosti. Výhledu na zkažený pobyt byla tak plná, že vyrazila ven do přírody. Pochopitelně nikam daleko. Co kdyby jí došly síly? A měla štěstí. Asi čtyři stovky metrů od hotelu potkala paní, kterou zde viděla již loni. Pozdravila ji a připomněla se. Netrvalo dlouho a cítily se jako dávné kamarádky. A plodem jejich delšího setkání se staly dvě věci. Za prvé si paní může zkrátit čas v psím pokoje tak, že ji přijde navštívit do jejího. Případně se mohou sejít před hotelem na lavičkách. Nejlépe aby nepršelo a povykovalo tam co nejméně dětí.

Za druhé tu máme podnětný návrh oné druhé paní - nešlo by mít vyčleněno několik pokojů pro psy a jejich majitele? Kdybych její nápad ještě trochu rozvinul, mohlo by se jednat třeba o psí patro? Nebo o psí křídlo? Mohla by zaznít další otázka - je vhodné tam ponechat horší nábytek, když tam budou ubytováni „jen“ psi? Mají či nemají psi nárok na lepší věcné vybavení, podobně jako najdeme u části jiných pokojů?

Co již od autora na dané téma vyšlo:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-psi-a-lide-25351

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdyz-se-rekne-pes-25520

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-pes-a-pan-25784

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz