Článek
Na úvod chci a vlastně musím poznamenat, že ho bylo opravdu hodně. Myslím hluku. Letos padl na minulou sobotu. Člověk by si obecně řekl, že bude klidněji. Jenže jak víme, skutečnost se leckdy liší od původních přání, představ a plánů. Jako „vhodný“ konkrétní příklad mě napadá zámysl naplánovat procházku do přírody. Až skoro na místě člověk zjistí, že klidu v něm moc nenajde. Před pár dny v něm totiž zahájili těžbu dřeva. Stalo se tak i v mém blízkém okolí. Šlo o velkou akci, k níž se brzy vyjádřím. Žel bude o čem…
Jak „hlučná“ sobota proběhla? Patřím mezi ranní ptáčata a spolu s dalšími mám kladný pocit, když v době, kdy se jiní teprve probouzejí, mžourají očima a obtížně se rozhodují, zda už vstanou nebo se budou ještě chvíli válet, že mám již kus práce za sebou. Ať již je její podoba jakákoli na úseku tělesném či duševním. Sobota na vesnici obvykle moc pokojná nebývá. A daný výrok přesně platil i tentokrát.
Sice nenastaly mimořádné podmínky, nicméně lze napsat, že zavládla hluková a sluchová bohatost. Jako první se rozhučely stroje, které jsou používány na výstavbu místní kanalizace. Mimochodem jedná se o tříletý program, který po mnoha stránkách velmi zatěžuje obec a její obyvatele. Namátkou hluk, prach, bláto, zabraná místa ve veřejném prostoru a též jde o značné finanční prostředky. Jsou potíže prát prádlo a sušit ho venku, chodit po rozbitých cestách, projet na kole v blátě do práce či na nákup atd. Zejména za šera a tmy. A více hlídat děti, které popadne zvědavost a chtějí nakouknout za hrazení u tří a někdy až čtyřmetrových jam, často s kamením, betonem a železem na dně. Má-li stavební ruch, což je zcela přesný termín, začít v sedm hodin, kdo by se divil, že půl hodiny dopředu se stroje startují a obsluhy s nimi ze shromaždiště přejíždějí na post aktuální výkonu práce?
Součástí tradiční kulisy bývá dobytek a jeho akustické produkty. Zejména pokud se blíží čas podání stravy. O pár domů dále se o něco později rozhrčela sbíječka. Patrně měl nějaký řemeslník volno, aby v rámci melouchu odvrtal staré dveře a okna, neboť se tam má kolem poledne dostavit specializovaná firma s novými kusy. Vše jim vyšlo podle plánu. Jen jaksi nemysleli, kdo všechno bude prožívat „radost“ nad víkendovým hlukem. Ani poledne žel nevyšlo naprázdno. Hned za plotem se řezalo dříví na cirkulárce a o něco později přes tři hodiny hučel a po hlíně poskakoval rekultivátor. A prach působil jako jeho neodbytný průvodce. Zdá se, že se lidé domluvili. Po konci zmíněných představení se totiž začala sekat tráva.
Se svou „troškou do mlýna“ přijeli místní a zejména cizí motocyklisté. Na křižovatce jsou nuceni trochu zpomalit, aby pořádně viděli dopředu. Jakmile spatří kus rovné vozovky před sebou, přidají plyn o hodně více, než je potřebné. Bez nadsazování lze napsat, že jde o túrování motorů. Navíc do kopce. V rozporu s předpisy a zdravým rozumem ho mezi domy vyjedou nepovolenou rychlostí, aby na vrcholku silně brzdili, poněvadž se tam nalézá přechod pro chodce. Přejedou ho a zase prudce naberou rychlost. Vám se jejich počínání líbí a zdá v pořádku?
A co lze prohlásit na závěr? Mezinárodní den boje proti hluku takřka nikdo nerespektoval. Možná se hlavní příčinou stal fakt, že o něm málokdo věděl. Ovšem ani zde si nedělám velké iluze. Kolik lidí ví, jaká byla, je či by měla být podstata třeba Vánoc a Velikonoc? A jak velká skupina lidí si uvědomí, jaké u nás máme významné dny? A co mají signalizovat? A ještě mě napadá, zda a co by se změnilo, pokud by výzva ke klidu zazněla z obecního rozhlasu? Nebo vyšla zmínka, lépe vtipná upoutávka, v místním tisku? Třeba za rok…
PS: Hlavně že jsem Mezinárodní den boje proti hluku přežil!
Co již od autora vyšlo:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-mezinarodni-den-boje-proti-hluku-v-dobe-nadhlasite-267640
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-dostanou-ucitele-priplatek-za-praci-v-hlucnem-prostredi-137746
