Článek
Právě jsme si čerstvě vyslechli legislativní stanovisko Ústavního soudu, jehož podstatou je, že jedinci, kteří odešli do důchodu, již nemohou dostat státní příspěvek na svoje penzijní spoření, které si platí. Kdybych měl sáhnout po nějaké analogii, která by pomohla k lepšímu pochopení, napadá mě, jako kdyby někdo obrátil barvy na semaforech. Pak by zelená znamenala „stop“ a červená by se naopak stala vybídkou, aby řidič jel. No - kdyby uvedená změna vyšla jako zákon a lidé měli čas se připravit, asi by veletoč nějak vyšel. Jenže tady by „akce“ zdaleka neskončila. Kdo někdy před týdnem, měsícem či dokonce před rokem projel křižovatkou na červenou, by se mohl radovat, neboť mu s vysokou pravděpodobností vrátí dříve udělenou a zaplacenou pokutu. Tady by šlo o kladné podoby procesu. Avšak máme též opačnou stránku. Důvtipný čtenář uhodne, že řidiči, kteří jeli na zelenou, budou nyní platit. A nepochybně se jim po finanční stránce značně přitíží, neboť se dříve řídili zákonem a vyhláškou a jeli na dotyčnou barvu násobně častěji. A proto přijdou o hodně peněz. přitažené za vlasy? Jen zdánlivě.
Místo dalšího komentování dám slovo svému o něco staršímu vrstevníkovi. Na něj se totiž legislativní stanovisko přímo vztahuje. Je jedním z postižených. Zde je jeho výklad:
Jsem tzv. poctivý důchodce. Pracoval jsem po všechna léta. Na ÚP jsem nikdy nebyl. Nemocný moc málo. Pořád jsem šetřil. Penzijní spoření jsem tehdy uvítal jako výhodný produkt. Peníze se na stáří budou hodit. A tak jsem začal a ukládal a ukládal. Nevynechal jsem ani jeden měsíc. Když tak přemýšlím, vlastně jsem postupoval v dobré víře. Člověk by přece v civilizovaném státě měl mít aspoň nějaké záruky. Třeba bych připomněl zásadu právního státu. O dost chytřejší kamarád, který se vyzná, nám ještě před Vánoci v restauraci říkal, že můžeme být v klidu. Máme přece zásadu, že v naší zemi nemůže být využívána tzv. právní retroaktivita. My obyčejní jsme na něj trochu udiveně hleděli. Pochopil naši nižší úroveň a jal se nám vysvětlit, o co se jedná. Kdybych měl velmi krátce předat jeho informace, tak vězte, že je zakázáno přijímat zákony zpětně, tedy se zpětnou platností. Což se nyní podle nejen mého názoru stalo.
Kdyby nás bylo pár jako do pověstného mariáše, asi bych mávnul rukou a na vše se vykašlal. Co se budu napínat? Ovšem nás je asi tak 250 tisíc. Jedná se snad o malou skupinku? Jestliže se politici zajímají o různé skupiny, napadají je třebas migranti, dále tzv. potřební a etnici, bezdomovci, kuřáci, pijani, mladiství řidiči, všelijak postižení, nemocní, HIV, AIDS, nemyslím si, že jich je tolik jako nás, kteří navíc celý život poctivě pracovali a dlouhá léta si šetřili na penzi s vědomím, že tak konat musíme, neboť na politiky se moc spoléhat nemůžeme. A jak je vidět, opravdu se tak stalo. Mám pocit, že mě obrali a podvedli.
Na druhé straně se snažím být soudný. Vím, že stát je v krizi a musí se šetřit. Pokud se tak úkorně a metodou utahování opasků bude přistupovat ke všem, jsem ochoten ustoupit. Ne že bych se radoval, jistě ne, ale se skřípajícími zuby budu skoro mlčet. Ale ve stejný den se člověk dozví, že si politici zvedli svoje platy. A stejný chytrý kolega nám večer prozradil, že jejich navýšení je vyšší než celý můj důchod. Tak jsem se rozčílil, že mě museli držet, abych v hospodě něco nerozbil. Když jsem vychladnul, na papírku - byla to účtenka s čárkami piva! - mi spočítal, že jeho tvrzení je fakt a nikoli výmysl. Pak už jen dodal, že „jim to někdo spočítá, pár měsíců před volbami si tolik přidali, tváří se, že je vše v pořádku a ještě vezmou na hůl čtvrt milionu poctivých spořitelů na důchod“. Jako znalý mě navíc poučil, že svoji smlouvu ani nemůžu ukončit! Musím spořit dál! Jak skončím, tak mi ji zruší sami a ještě přijdu o všechny dosud vyplacené státní příspěvky! No to snad není pravda? To je přece ta právní retroaktivita jak vyšitá! Jak se tak můžou na člověka vykašlat? Přece… Jenže pak někdo dodá - jasně, je starý, hodíme ho do starého železa. Už ho nepotřebujeme! Tak tomu asi nejspíš bude. Jako kdyby nestačilo, co udělali s penzemi loni. O kolik jsem přišel? Raději to nepočítám… No nejsem já tak trochu jako rukojmí?
Postupně si vše rovnám v hlavě a moje zklamání, zloba a rozhořčení neklesají. K volbám jsem moc nechodil, ale tentokrát půjdu a osolím jim to. A ještě tohle všechno roznesu mezi ostatní!
Několik odkazů, které s tématem souvisejí:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-seniori-a-ujidani-z-krajice-vsech-obcanu-pohledy-na-jejich-situaci-18671
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-seniori-a-pokles-ocekavani-30370
b/ pak
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-duchodova-reforma-ci-deforma-je-pro-seniory-vyhodna-98310
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-duchodova-reforma-ci-deforma-a-jeden-z-mytu-98949
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-duchodova-reforma-ci-deforma-a-dalsi-souvislosti-99336
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-duchodova-reforma-ci-deforma-a-jeden-paradox-ohledne-smrti-99747
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-duchodova-reforma-jsem-rocnik-1966-a-uz-vim-koho-mam-volit-100058
