Článek
Jak víme, kolem nás se pohybují různí lidé. A působí na nás nikoli stejně. Nemusíme myslet pouze na jejich vnější vzhled, výšku postavy a typ oblečení, případně jeho funkčnost a sladění. Půjde o další obrazy, které mívají nižší či vyšší vliv.
Leckoho vidíme, jak spěchá, tváří se napjatě, ustaraně až dramaticky. Jako kdyby na svých bedrech nesl celou tíži světa. Část lidí ani nečeká na náš dotaz a/nebo podání nějaké zprávy a hned nám sdělují - „nezlob se, mám frmol, nemůžu“, „no, mám teď fakt frmol, musí se to odložit“. S vysokou pravděpodobností jste zmíněné a jim podobné výroky zaslechli. Mnozí patrně vícekrát. Případně jste se sami stali jejich vysloviteli.
Nyní bychom se mohli podívat na několik praktických konkrétních příkladů. Typickým představitelem bývají nadřízení. Sám jsem zažil, jak vypadali, že jsou v jednom kole. Následoval pokyn, ať čekám u sekretářky. Jenže nebyly úplně dovřeny dveře a nechtěně jsem vyslechnul, jak si šéf s nějakou osobou domlouvá sraz v tělocvičně. Patrně šlo o squash, neboť představený se občas chlubíval, jak je šikovný. Jako podřízení jsme si mysleli své a leckomu v hlavě naskočil ustálený životní postřeh - „jednooký králem mezi slepými“. Podobně vyznívá teze „běhám rychle“, že? Právoplatným údajem je uražená vzdálenost a čas, za jakou byla zdolána. Pochopitelně by sem měla být vsunuta poznámka, o jaký terén se jednalo. Takže šéf tehdy manipuloval. Nutno však podotknout, že mnozí výše postavení mívají opravdu nabitý program. Konečně, neměli by si stěžovat, vždyť berou až na řídké výjimky dost vysoké platy a mzdy. Je však zájem o jejich posty?
Z jiného soudku pochází poznatek o kolegovi, který neustále vytvářel dojem přepracovanosti. Potkávali jsme ho na chodbě s dramatickým obličejem a hlubokými vráskami. Obvykle nesl určité dokumenty. Občas do nich ustaraně nahlížel. Nikdy nechodil s prázdnýma rukama. Měl sice nadbytek úkolů, ale zrovna tak si byl moc dobře vědom, jak se vytváří dojem zaneprázdněnosti. Potřeboval vědoucí a uznalé publikum.
O frmolu bychom mohli uvažovat a hovořit též v dopravě. I zde si můžeme povšimnout rozdílností. Kupříkladu mezi vesničany a městskými obyvateli. Prvně jmenovaní si stěžují na „velký provoz“, ale z pohledu hlavní a opravdu vytížené silnice kráčí o slabou úroveň. Na druhé straně je zapotřebí dodat, že přes některé menší obce projíždí tolik osobních i nákladních vozidel, že místní mají potíže přejít na opačnou stranu. Současně známe části měst, kde vládne docela velký klid. Kam se hrabe vesnice!
Slovo frmol poměrně frekventovaně používají žáci a žákyně, když se blíží významná školní akce. Nemusí jít pokaždé o písemnou práci na celou vyučovací hodinu. Na části škol připravují různé společenské programy a události. Vše je nutno promyslet, naplánovat a poté secvičit, aby se dosáhlo reprezentativního cíle. Především pokud se mají dostavit rodiče, případně půjde o představení ve veřejném prostoru. Nejlépe bude neudělat ostudu. Ještě lepší verzí je, aby přišel úspěch, potlesk a uznání. Kvůli němu se nějaký frmol přece snese, ne?
PS: přesto se čas od času vyplatí řídit moudrou radou - „spěchej pomalu“. A kdo by neznal její „kolegyni“ - „opatrnosti nikdy nezbývá“.
