Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Trampoty s dárky dětem ve škole pokračují

Foto: Patocka Otakar - časopis Vlasta

Mají-li děti dost lásky, péče a času rodičů, obvykle se nemusejí bát, že by se dostaly ve školní třídě do osamění. Některé se tam ale ocitnou. Oprávněně? Co pak?

Paní učitelka promyslela systém s dárky za pomoci losování. Jiná paní učitelka měla speciální kartičky na pomoc pro výměnu dárků mezi dětmi. Již od rána se projevovalo radostné očekávání. Zpočátku šel proces dobře, ale ani on nedopadl kladně…

Článek

Určitě si někdo vzpomene na příběh ze školní třídy, jak v ní byl ke spatření nikým neobdarovaný žák a jeho velmi smutné oči a jak se podařilo odvrátit jisté hrozby / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-posledni-skolni-den-pred-vanoci-a-neprijemne-prekvapeni-219824/. Nevíme ovšem, jestli díky oné zkušenosti nějak prozřel a třeba si v sobě řekl - „hm, asi nedělám něco dobře, měl bych se nad sebou zamyslet a patrně zlepšit přístup k dětem kolem sebe“. Tady bychom s vysokou pravděpodobností chtěli příliš mnoho. Vždyť se zamysleme - je zmíněného stupně reflexe schopen každý dospělý člověk? Žel není. Tak co bychom žádali po dětech? A navíc na prvním stupni ZŠ! Přesto je asi dobré, aby se mu „poučení“ dostalo, ne?

Dnes se podíváme na jiné místo. Od jedné paní učitelky jsem si vyslechl, jak promyslela systém s dárky dětem za pomoci losování. Pár dní o něm přemýšlela, až narazila na kritiku ze strany manžela ve smyslu - „už se uklidni, moc tu školu žereš“. Snažila se mu vysvětlit, jak jí na dětech záleží a jak by s nimi ráda v pohodě a ve spokojenosti strávila poslední týden a zejména pak pátek před vánočními prázdninami. Nakonec se muž uvolil a chvíli s ní přemýšlel, až princip losu spatřil světlo světa, kdyby se měla použít drobná nadsázka. Spolu promysleli systém a byli přesvědčeni, že vše musí klapnout. Jenže se tak nestalo. Pod stromečkem se ráno ve třídě sešlo hodně dárků, které nesly čísla. Proces není nutné detailně popisovat. Pro náš směr uvažování je významné, že se ve třídě objevilo několik nespokojených obličejů. Někteří žáci a žákyně projevovali zklamání a úkosem se dívali kolem sebe a záviděli jiným. Nejednalo se o masový jev, ale přece jen běželo o nezanedbatelnou skvrnu na celkovém díle. V praxi se tak prokázal ustálený životní postřeh, jehož podstatou je, že dobré úmysly často dláždí cestu do pekel.

A ještě bych představil jeden směr. Jiná paní učitelka vymyslela speciální kartičky, za jejichž pomoci měla probíhat výměna dárků mezi dětmi. U nich se již od rána projevovalo radostné očekávání a těšily se. Zpočátku šel proces dobře, ale pak se projevily dopady předchozích dějství. Mezi výsledky se zařadilo zjištění, že jisté dva chlapce nikdo nechce. Děti se kamarádění s nimi vyhýbají a po zásluze od nich nedostali dárek. Také ona se snažila o vylepšení stavu a nabádala děti, aby si s K. a s J. svoje kartičky / vystupující ve funkci poukázky / vyměnily. Dříve by zřejmě slavila se svým návrhem úspěch. Jenže dnešní doba vypadá tak, že rodiče vedou své potomky, aby byli otevření, svobodní, prosazovali se a nenechali si nic líbit. Přímým dopadem se ve třídě stalo, že nikdo vyučující osobě nevyhověl. Proč by tak měl činit zrovna on? Ať ustoupí někdo jiný! Já ne! A basta. Slavnostní atmosféra byla tatam.

Také zde došlo na kontroverzní situaci. Je k dispozici konkrétní řešení? Zajisté nikoli. Spíše si položme následující otázky. Jestliže se dítě určitým způsobem chová, má být konfrontováno se svými kroky? Má dostat zpětnou vazbu? A opravdu co nejpřesnější a nejvíce vystihující? A měl by dotyčný „postižený“ žák umět snést svoji pozici? Má na něj platit úsloví - „zadarmo ani kuře nehrabe“? A jak by se mělo postupovat na Vánoce? Mají mít s ohledem na zvláštní postavení v kalendářním roce výjimečné řešení? Když jemu jako neoblíbenému a kritizovanému jedinci dost ustoupíme, budeme moci říct, že šlo o spravedlivé řešení? Co řeknou ostatní, kteří zásady slušného chování? Jak budou dnešní děti postupovat, až se dostanou do etapy dospívání? A co až budou věkově ještě výše? K jakým úkonům budou sahat? Čeho je možné se od nich nadít? V dané spojitosti si dovolím připomenout zásadu, která patří spíše do politiky „s teroristy se nevyjednává“. Ale opravdu? Můžeme politikům věřit, když se slyšíme?

Co může zaznít na závěr? Cenným a ne zrovna povznášejícím poznáním je, že nikdy se nedá všem zavděčit. Mají se proto rodiče a učitelé snažit méně než doposud?

Další odkazy, které s tématem souvisejí a mohou pomoci:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-o-bezpecnosti-ve-skole-91165

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-dalsi-nebezpecnosti-ve-skole-91406

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-bezpecnost-ve-skole-nejde-jen-o-telocvicny-91844

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-bezpecnost-ve-skole-a-zaver-aneb-proc-se-to-deje-92397

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz