Článek
Bezpečnost ve škole patří mezi každodenní témata a starosti. Odkazy na předchozí díly se nacházejí níže. Situace se ve srovnání s dobou zpřed desítek let hodně změnila. Dřív se měloza samozřejmé, že děti znají a ve značné míře respektují obecné zásady slušného chování a mají povědomí o riziku při určitých podobách počínání. Z dob vlastního působení a docházky na ZDŠ nepamatuji, že by probíhala častá poučení před jednotlivými činnostmi. Ale mohu se plést. Jak víme, paměť nebývá dokonalá. Dnes se - jak titulek napovídá - posouváme do finiše. A proto nebude chybět stručné zamyšlení nad příčinami nevhodného chování dětí.
Jaké konstatování může na počátku zaznít? Děti se do jisté míry chovají přirozeně, což může být v pořádku. Jenže my fungujeme, přesněji měli bychom fungovat, ve společnosti. Můžeme a měli bychom ji vnímat jako užší, tj. rodina, školní třída, pracovní skupina, sportovní oddíl ad. Nebo jako širší, kde máme na mysli obec, městskou čtvrť, město, okres, kraj atd. Pokaždé se jedná o nižší nebo vyšší počet lidských jedinců. Každý se nemůže chovat naprosto svobodně a úplně si dělat, co se mu chce.
Ptejme se - jak by pak situace vypadala? Leckdo by měl pozitivní prožitky, neboť by se uspokojil. Dosáhl svých cílů, ať již by měla jakoukoli podobu a hodnotu. Jiní by si naopak odnášeli negativní pocity, protože je oni uspokojení omezovali, obtěžovali a v části dějství dokonce ohrožovali. Postupovali sobecky a někdy až bezohledně. A přesně tak se děje ve škole. Velká většina dětí nedomýšlí, kam jejich počínání vede. Vidí jen sebe a své potřeby a za nimi se snaží jít. Nehledí na svoje okolí. Na pocity jiných vedle sebe už vůbec ne. Ano, mnohdy si tak chybně počínají také dospělí, na něž míváme vyšší požadavky a přísnější měřítka. Děti se přece teprve učí. Dospělí mají za úkol jim vše vysvětlovat a aktivně jim pomáhat. Sem logicky padne hodně času, úsilí a energie. Přesněji - mělo by padnout! Mnohdy nejsou požadavky plněny. Pokud nebude příští generace vychována, jak asi dopadnou jejich vychovatelé a především „vychovatelé“?
Ovšem - hlavní podíl na jejich výchově mají mít rodiče. Což se všude neděje. Jako kdyby podíl rodičů vytrvale klesal. Jak jinak se v první třídě může objevit chlapeček či dívenka, pro něž se hodí následující označení - nevychovanost, rozcápanost, rozjívenost, neposlušnost, zvýšená agresivita, bezohlednost, obtěžování skoro všech okolo, neustálé rušení, nerespektování pokynů a občas také nezvladatelné výbuchy vzteku spojené s ničením věcí a s přímým ohrožováním spolužáků? Prozatím nekráčí o masový jev, ale… Jistěže nelze s ohledem na geny a typ nervové soustavy dosáhnout kladné podoby u všech potomků, ale po odborném vyšetření se nezřídka zjišťuje, že hlavní chyba nastala v předškolním období, kdy se dětem matky a otcové velmi málo věnovali. Po materiální stránce zpravidla docela dobře. Žel se stává docela typické, že málo je odpracováno právě v úseku chování, pochopení, že nejsou na světě samy, že je nutné dodržovat stanovená pravidla a hlavně neobtěžovat lidské jedince kolem sebe. Běžně se stává, že jde pro ně o novinku! Po několika vysvětleních děti kývou, že chápou, ale za pár minut jedou ve vyjetých kolejích. Kdo je postavil? Ani nemusíme hádat. Přece jejich rodiče!
Pokud budou dospělí nadále podléhat neoddiskutovatelně pestré a přitažlivé nabídce moderních informačních a komunikačních technologií a sociální sítě a osobní koníčky a zájmy pro ně budou významnější než vlastní děti, máme se na co „těšit“. A špatná zpráva na závěr - mnohé se ještě zhorší, až do MŠ a ZŠ nastoupí děti „vychovávané“ za „pomoci“ tzv. digitálního dudlíku. Mohl by se stát objektem našeho zájmu příště.
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-o-bezpecnosti-ve-skole-91165
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-dalsi-nebezpecnosti-ve-skole-91406
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-bezpecnost-ve-skole-nejde-jen-o-telocvicny-91844
