Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Jde školství nahoru?

Foto: Jiří Vítek / Seznam.cz

Oficiálně slyšíme, jak se zdokonalují učebnice, jak jsou lépe připraveni učitelé, jak rodičům záleží na vzdělání dětí, jak roste prestiž oblasti, jak politici mluví o vzdělanostní ekonomice atd. Jenže praktické výsledky jaksi nejsou k vidění.

Slečně je 17 roků. Nevím, jaká je její situace doma v rodině. Nastoupila na brigádu. Ale je potíž. Jednak se jí nechce pracovat rukama. Jednak není zvyklá pracovat déle než pár minut.

Článek

O úrovni školství a zejména o jeho klesající úrovni se napsalo již dost. Zejména ve srovnání s faktem, že oficiálně slyšíme, jak se zdokonalují učebnice a pomůcky, jak jsou lépe připraveni příslušníci pedagogického sboru, jak rodičům záleží na vzdělání jejich potomků, jak roste společenská potřeba, a především prestiž oblasti, jak politici mluví o vzdělanostní ekonomice atd. Jenže praktické výsledky jaksi nejsou k vidění. Možná předkládám příliš skeptický názor. Pokusím se ho podložit několika konkrétními příklady z praxe.

Začneme ve školním prostředí. Děj probíhá v osmé třídě a na pořadu je písemná práce z fyziky. Již se moc u tabule nezkouší, poněvadž děti těžce snášejí veřejnou prezentaci svých vědomostí. Aby se necítily špatně a poníženě, pouze se skupinově testuje. Jejich úloha je snadná. Nemusejí se soustředit na ústní projev. A stačí vybrat jednu z nabízených variant. Kdo má ucházející paměť, něco mu v ní uvízne z vyučování. Kdo se doma aspoň pár minut látce věnuje, také něco bude vědět. Zbytek se tipne! Přece nemůže mít žák smůlu, že z deseti možností označí deset chybně! Chytit se dvakrát docela stačí. Na co by měl zářit? Ještě by se mu ostatní vysmáli! A dokonce by ho mohli nepěkně nazývat. Dokonce šikanovat. Děkuji, nechci…

Po malém výletu, který sem žel přesně zapadá, se vracíme k onomu testu. Jedna přítomná žákyně již dříve slabě zvládala jednotlivé kapitoly z matematiky. Jistě se na ní podepsal proces C-19. Ano, lze ho považovat za závažný faktor. Ale uvažujme reálně - řadu dětí nepoznamenal. Je správné, aby se na něj děti mohly vymlouvat? Prostě se stalo, že se málo starala o udržování znalostí a dovedností. Ke všemu se přidalo působení psychologických mechanismů a zákonů. Ocitla se ve zkouškové situaci a neprodala ani ono známé málo, co věděla. Při přezkoušení z fyziky vyhořela na prvku, že nespočítala výsledek příkladu 7×5, a proto se nedobrala správného výsledku ve slovní úloze. Zřejmě není potřebné připojovat žádný další komentář.

Za druhou událostí se vydáme na čas po ukončení povinné školní docházky. Slečně je 17 roků. Nevím, jaká je její situace doma v rodině. Ale přišel podnět od rodičů, že by se měla postarat o trochu peněz, aby za ni vše nemuseli platit. Myslím, že jde o chvályhodný směr úvah a konání matek a otců. Je třeba dosahovat posunu v oblasti různých prvků, které chápeme jako součást celkové přípravy na život. Nemusí vydělat moc. Spíše má nasát praxi a poznat pravou cenu peněz. A jak vypadal obraz?

Když jsem mluvil s majitelkou stánku v hojně navštěvovaném rekreačním areálu v přitažlivé části Čech, dozvěděl jsem se, že úroveň brigádníků a brigádnic vytrvale klesá. Jednak se nikomu nechce pracovat rukama. Jednak nejsou nějak zvyklí pracovat déle než pár minut. A mají potíže se soustředěním. Řečeno jejími ústy - nic moc. Vzápětí dodává, že nejraději by brali peníze, ale zároveň neustále koukali na displej telefonu. Jejich závislost je evidentní. Patrně jde o prokazatelné dopady jejich nízké snahy ve škole, a naopak vysokého zájmu o vymoženosti moderních informačních a komunikačních technologií. Sama není nijak stará!

Vždy je otázkou, jak bude sezóna vypadat. Zejména zda a jakého pracovníka se podaří sehnat. Nedávno „zapůsobila“ zmíněná slečna. S ne zrovna přívětivým obličejem obsluhovala pána. Jeho útrata byla 131 Kč a on jí podával bankovku v nominální hodnotě 200 Kč. Chvíli na něj koukala a nebyla si jista, jak má postupovat. Podívala se nerozhodně na majitelku a dostala pokyn, aby vrátila příslušnou částku nazpět. Pak se slečna natáhla pro kalkulačku a začala čísla vyťukávat. Paní i pán se divili. Ptají se… A dostává se jim odpovědi, že takhle těžké příklady ve škole počítali na tabletech! Zbývá snad jen dodat, že slečna měla prázdniny mezi ročníky svého „studia“ na SŠ. Co mě napadá?

S kolika čtyřkami se tam dostala? Kvalita především! Proč máme systém, který se honí za počty osob se SŠ a VŠ vzděláním? K čemu budou vyšší procenta, když absolventi budou stále lhostejnější a nevědomější? Odhadoval bych, že až nová, podle studií vzdělanější, generace dorazí na trh práce a poněkud ho zboří, napadne někoho, že by učitelé a učitelky měli vrátit vysoké platy zpět do státní kasy? Nebo aspoň jejich část? Či se někdo chytne za nos? Půjde o politiky? O rodiče? O samotné absolventy? Zdá se, že nejsem jediný zvědavý…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz