Článek
Kde jsem nedávno skončil, snažím se pokračovat / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdo-bude-branit-ukrajinu-196262 /. V něm je řada dalších užitečných odkazů.
Kdo se poctivě a hlouběji zamyslí, se zvýšenou pravděpodobností tu nalezne ještě nejméně jeden aspekt. Nazval bych ho - míra ohledu na postoje někoho jiného. Za prvé - jak se budou mužští jedinci z Ukrajiny dívat na prohlášení a výzvy svého prezidenta. Vyslyší jeho volání o trpící a krvácející zemi? A budou ochotni i schopni / rozdíl už známe / přijít na pomoc podobně, jako když o spásu volal český rozhlas v květnu 1945? Je možné, že se zachovají jinak, neboť ho nepovažují za pro ně směrodatnou osobu. Klidně mohli za hranicemi přijít do styku s informacemi o jeho ulitých finančních prostředcích mimo bankovní instituce Ukrajiny. Ale zrovna tak je mohou vnímat jako dezinformace. Kolik důvěry má? Čím pro ně je? A čím bude? A změní se něco, až / pokud / nebude zvolen?
Za druhé - zda a nakolik dají na názory a stanoviska, žádosti, upozornění a varování svých nejbližších, ať již s nimi žijí nebo ne. Pokud by je rodiče žádali, aby pomohli ve válečných střetnutích, měli by synové poslechnout? A co jestli někteří váhají a jejich rodiče je naopak odrazují? Sami se cítí ohroženi a nesnesli by, aby zvýšené riziko podstupovali jejich potomci / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-ukrajina-staci-dnes-matce-tri-synove-177002 /. Pochopitelně do hry mohou vstoupit další příbuzní, kamarádi a přátelé, ba také milenky. Vidíme, že situace mužů z Ukrajiny rozhodně není snadná a ani záviděníhodná. A pozor na význačnou spojitost. Kdyby válka skončila a oni zatoužili se vrátit, jak se na ně „pozůstalí“ budou dívat? Jako na chytré, že se skryli a nyní mohou pomoci při obtížné rekonstrukci? Jako na zbabělce a zrádce na útěku, kteří vylezou z děr a přilezou, až když je hotovo? Analogie s opilým mužem, který vynechá dopolední práci doma a po překonání kocoviny se přišourá / někdy jakoby nic / na hotový oběd, je více než zřejmá.
Za třetí se mohou objevit určité ideologické a náboženské souvislosti. V někoho a v něco věřit, je přece velmi důležité. Ve jméně víry se v lidských dějinách odehrálo mnoho dobrého, vynikajícího a žel též špatného a tragického. Stačí se podívat právě na historii církve.
Za čtvrté - existuje cosi jako výzva - má podobu efektivního využití moderních informačních a komunikačních technologií. Postačí připomenout pojmy jako drony, dronové zdi, satelity, optická vlákna, naváděcí systémy, díky nimž by mnozí nemuseli putovat přímo na frontu, ale mohli by někde poblíž prokazovat své v zahraničí nabyté znalosti, dovednosti, zkušenosti a schopnosti. Nebo se jim doma rychle naučit, neboť disponují příslušnými vlohami.
Dalším hlediskem je, jaký vztah mají ukrajinští muži ke své zemi. Položme si následující otázky, které mohou dost přispět k pochopení oblasti. Cítí ke své rodné zemi a územnímu celku určité vnitřní pouto? Našli bychom u nich hrdost na jejich obec či město? Jaké vztahy mají se svými příbuznými? Zde a tam? Kdo z nich doposud ještě žije? Jakou našli práci za hranicemi? Kolik z ní mají finančních prostředků? Již se vnitřně rozloučili se svou domovinou? Nakolik pro ně platí známá lidová moudrost - „sejde z očí, sejde z mysli“? Co si myslí o politice vedení velké země? Jak nahlížejí na samotného prezidenta? Rozumějí jeho postupu? A vládě? Jak vnímají rozsáhlou korupci? Jakou hodnotu a kvalitu vlastně mají jimi prožívané vztahy? A proč by se měli vracet, když spatří, jak na internetu kolují obrázky a videa, která zachycují část jejich spoluobčanů, kteří krásně a pokojně žijí v daňových rájích, na více než dobrých, přímo luxusních adresách a jezdí velmi drahými vozidly? Co by si pomysleli, kdyby měli možnost nahlédnout na stav jejich účtů v cizích bankách? Za koho a za co by vlastně bojovali a riskovali své životy? Ano, otázka pořád platí - kdo bude bránit Ukrajinu?
