Článek
Kdo by nechtěl ve své činnosti dosáhnout dobrých výsledků? Nelepším konkrétním příkladem nám jsou sportovci. Kromě vlastních závodů a soutěží hodně trénují, aby se zdokonalili a podali co nejlepší výkon. Podobně jako oni se také rodiče a děti musejí vyrovnávat s různými potížemi a svízeli. Mnoho jich je známo. O některých se možná ví méně.
Dítě se při komunikaci kryje, patrně je zvyklé být často fackováno. Možná doma, třeba i jinde, snad dokonce všude. Známe přece výraz otloukánek a/nebo obětní beránek. Leccos se pozná, ale ne vždy jsou jednoznačné signály, jak svědčí přísné utajování v případech sexuálního zneužívání a tělesného a duševního týrání. Do úplné informovanosti patří, že k negativním projevům může dojít i přes dobře provedenou výchovu dětí a naopak. S oběma typy mám zkušenost. Ze slov účastníků a účastnic - nejen pra/rodičů - můžeme vyrozumět, že někdy potomek „selže“ a jindy se „neuvěřitelně vzchopí“. V případném hodnocení bych však vybízel k opatrnosti. Na celém procesu se podílí hodně faktorů a většinou jde o originální směs, která vyústí právě v ryze individuální postoje a chování. Proto bychom měli být ostražití u konstatování typu „no celý tatínek“, „čertí se po babičce“, „ten se jistě chytne špatné party“, „podívejte, jak vzorně si vše připravuje“, „z něj nikdy nic pořádného nevyroste“ apod. Problém je, že pro jejich úplné vysvětlení a především pro kritickou analýzu nemáme dostatek podkladů, a proto se můžeme více či méně mýlit. S vysokou pravděpodobností bude lepší mnohé registrovat a snažit se chápat než vysvětlovat a násilně napravovat.
Překážkou jsou rovněž peníze. Nikdo nebude zaskočen tvrzením, že jejich nedostatek bude mít na výchovu potomků silný negativní vliv. Například děti chudších rodičů závidí dětem bohatých, že ač mají horší prospěch a nižší úroveň kázně, stejně dosáhnou na lepší zajištění svých aktivit a dokonce na splnění svých cílů a snů. Jako konkrétní příklad uvedu zakoupení velmi drahé hračky a třeba i psa či koně. Samostatnou kapitolou jsou drahé pobyty v přímořských letoviscích. Jedničkář je nucen být doma, maximálně může vyjet někam po Čechách a po Moravě, zatímco bohatý čtyřkař se dostane do zajímavých destinací. O části z nich ve třídě dokonce nikdo ani neslyšel, jiná naopak mívají vysoký zvuk. A ještě se chlubí. Ze strany bohatých matek a otců jde někdy mj. i o reprezentativní úkon a o snahu vykonat prestižní krok. Leckdy mají v plánu se co nejostřeji od tzv. socek oddělit a ukázat svoji úroveň. Pokud svůj pobyt komentují vysoce kladně a postavení jiných naopak s despektem a s pohrdáním, opravdu se jim svoji „úroveň“ podařilo ukázat.
Pro někoho je příčinou údivu, když je tzv. převrácená konstelace, tj. spíše nadbytek peněz. Pak hovoříme o problému tzv. špatných dětí z dobře situovaných rodin. Co se například děje? Je stále méně času na výchovu, ač je tolik prací, které už lidé díky pokroku nemusejí dělat. Dříve panoval velký důraz na autoritu, přísnost, pevnost a kázeň. Mnohdy chyběla láska. Pak byla objevena tolerance a mnozí rodiče byli potěšeni. Dřívější proces sice neměli pod kontrolou, ale nemuseli takřka nic dělat. Nyní trpí, s potomky si nerozumějí, nejsou schopni jim nic říci a třeba stanovit hranice - a v řadě případů jsou dříve nebo později oběťmi násilí z jejich strany. Tak si jen vybírají důsledky svého nicnedělání a dřívějšího klidu a času na své aktivity, které jsou většinou ve srovnání s výchovou o mnoho méně důležité. Jak se správně říká, všechno souvisí se vším. Mj. i tak vypadají přirozené důsledky.
A ještě jedna rovina zkušenosti. Jedna mladá paní mi svého času řekla, že lidé by si měli promyslet, zda vůbec děti chtějí. Pokud se pro ně rozhodnou, měli by se na jejich příchod a zejména na práci s nimi připravit, nejlépe pořádně. Část rodičů prý na ni působí jako mimoni. Upletou si potomka a poté se o něj nestarají, případně s velkými rezervami a chybami a způsoby, z nichž určitý díl rozhodně není v souladu se zákonem o rodině. Má-li zaznít konkrétní příklad, nabídnu následující. Co lze čekat od matky, která koupí dítěti drahou hračku a ještě se učitelce v MŠ chlubí, jak dobře pořídila, neboť si syna nemusí nyní už 14 dní ani všimnout. Šlo prý o jednu z nejvydařenějších investic v poslední době.
Vidíme, že nesnází a komplikací na cestě za dobrým výsledkem v oblasti výchovy dětí není právě málo. Navíc jsem si nekladl za cíl podat zevrubný přehled. Přesto i dnešní díl mohl přispět k rozšíření obzorů a k informačnímu obohacení.
