Článek
Možná každý člověk uzná, že existuje. O dětech se mluví jako o naší budoucnosti. Často se však myslí, aby něco pořádného uměly a vydělávaly na naše důchody. Dětem se dávají nejlepší kousky potravy. Neustále jsou též kontrolovány, aby jim nebylo moc chladno a ani teplo, nic je nebolelo, netrápilo atd. Nepřipadají vám poněkud jako skleníkové rostlinky?
Aby bylo jasno, nic nemám proti zvláštnímu místu. Ale jak ho kdo chápe? S ohledem na závažnost bych začal nedobrými kroky. Leckdo si vzpomene na konkrétní příklady ponižování a týrání potomků, jak jsou postupně zaznamenávány v médiích. Zdaleka nevíme o všech, protože jdou do stovek a tisíců. Zprávy by pomalu nebyly o ničem jiném. Jen občas je nějaký případ vybrán a široce prezentován jako „otřesné zvěrstvo“. Myslím, že se tu někdy zvířatům škodí. Když něco nepěkného provedou, vlastně za svoje činy nemohou. Zkuste kočce vyčítat a trestat ji, že si ukousla kousek z vašeho salámu. Nebo že vám mravenci oblezli na chvíli odložený sladký zákusek atd. V každém případě zaujme zpráva, že dítě bylo měsíce a léta zavíráno do sklepní tmy. Svým způsobem rovněž kráčí o zvláštní místo.
Do úplné informovanosti patří, že máme další projevy. Co byste řekli na motiv rodičů, kteří si dítě pořídí z důvodu, aby nad někým mohli pociťovat moc a převahu? U části - sice ne mnoha - byla podobná motivace rozkryta. Když budeme pátrat po jejich vlastním dětství, nalezneme v něm řadu chyb a nedostatků. Lepší variantou by bylo navštěvovat příslušného odborníka, aby si svoji minulost postupně vyspravovali a dosáhli lepší úrovně připravenosti na život, mj. mu dali jasnější hranice a pravidla než dosud. Problémem je, že leckteří z nich nevědí, že by se měli do tenat odborné péče dostat. Mezi jejich sféru starostí patří úplně jiné věci. Co se bude dělat na večeři? Co dnes dávají v TV? Až zajdu do místního supermarketu, bude ještě ten bůček v akci? Je dost piva v lednici? Nebude někdo zítra v práci kvůli něčemu prudit? Proč sousedka dnes tak divně koukala? Proč zase ve škole otravují, aby se tam šlo?
Je nabíledni, že děti v jejich světě nemají odpovídající pozici. Někdy však mívají zvláštní místo ve smyslu, že je na koho svést, když se něco nedaří, ať již máme na mysli domácí či pracovní děje. Dále je na koho se zlobit, když dospělý neví kam s tlakem, který zaplňuje jeho emocionální rovinu. Tady máme vysvětlení, proč je někdy špatně něco, co je jindy v pořádku. Moderně řečeno - rodičům chybí pevnost postoje, transparentnost chování a koheze v přístupech. Uvedené prvky pochopitelně spíše více než méně znejišťují děti a především dospívající. Oni se v pubertě málokdy vyznají sami v sobě, hledají svou identitu a ještě mají narážet na potíže s rodiči a v nich samotných. Bylo by lepší jim složitou cestu raději ulehčit.
Část rodičů naopak příliš okatě nevstupuje do ne/veřejné hry a spíše se drží v pozadí. Vedou tzv. řeči a na jejich základě si děti leccos nedovolí. Jako kdyby byly neustále svázány všudypřítomností někoho ze svých rodičů - a na výzvy a náměty vrstevníků argumentují slovy - „co by tomu matka řekla“, „za tohle by mě táta nepochválil“, „kdyby mě viděli, dostal/a bych zaracha“ apod. Rodiče si tak hrají na jakousi šedou eminenci v pozadí, tahají za nitky a leckoho a leccos ovlivňují. Myslím, že zvláštní místo dítěte již bylo pochopeno.
Odkazy, které s tématem velmi souvisejí a mohou pomoci:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-rodicovsky-na-tlak-36986
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-rodice-a-jejich-poselstvi-37767
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-po-kom-dite-je-38044
