Článek
Dalo by se napsat, že kráčí o současnou velkou otázku. A nikoli hned a snadno zodpověditelnou. Ano, v lepším případě by měl být předložený úsek pečlivě probrán a zvážen a následně přijatomoudré a oběma stranám, jak promlouvá nadpis, vyhovující řešení. Takže by měl zvítězit rozumný postup. Jenže my nežijeme v ideálním světě. Přesto či právě proto bude přínosné, aby se nad úsekem zamyslelo co nejvíce potenciálních rodičů. Nejlépe mimo stav poblouznění a zamilovanosti.
Nyní je místo pro krátké uvedení příběhu jedné starší dvojice. Ano, předpokládáte správně, nemají děti. Oběma je nad padesát let. Žena už je mít ani nemůže. On by ještě mohl. Možnost existuje. Zvenku vypadají jako úspěšná dvojice. Společně podnikali a dosáhli úspěchů, byť ne světových. Díky nim si mohli dovolit lepší dům, cestovat po světě, drahé auto pro každého z nich atd. Až při bližším pohledu se zjistí, že ona má relativně nízký podíl. Ne snad že by se úplně vezla. Ale hlavní tíži a osobní odpovědnost nesl a dále nese on jako provozovatel a organizátor veškerého dění.
Ve slabší chvilce se žena svěřila. Co se dalo vyslechnout? Spousta známých si podle ní myslí, že děti mít nemohli, dokonce registruje náznaky lítosti a soucitu. Ale pravda je jiná - oni pouze prováhali správnou chvíli. Zjistili, že ve dvou je jim dobře a dítě jim v oněch časech nechybělo. Měli dost volnosti. Také se báli změny ve svém životě, která by mohla přijít. Kdo z nich se obával více? Těžko říct, o pocitech spolu moc nemluvili. A jaký mají pohled po delším čase? Oba litují, že se tehdy neodvážili a kroky směrem ke zplození potomka nevykonali. Zůstanou nyní asi opuštěni. Jenže je tu ještě jeden pohled. Pro někoho možná nečekaný. Ona zná několik žen, které dost litují, že se naopak tzv. do dětí pustily. Co by daly, aby nyní žily bez nich! Zdá se, že člověk si idealizuje to, co nemá. A naopak co má, mu vadí. Někdy velice. Mimochodem se jedná o konkrétní příklad stavu, kdy člověku nejvíce vadí a schází, co nemá, co se mu nepodařilo, na co nedosáhl.
Svého času měla již po krk dotazů typu - „tak kdy do toho praštíte?“, „kdy se dočkáme miminka?“, „jestlipak se už pracuje na pokračovateli rodu?“, „kdo to po vás někdy v budoucnu převezme?“ atd. Podobně jí vůbec nevyhovovalo, když jí rodiče, zejména matka, připomínali přibývající roky. Jako kdyby sama nevěděla, kolikáté narozeniny nedávno slavila. No, slavila, spíše si je pouze krátce připomenula. Každá oslava vlastně zhořkne, když si člověk uvědomí, že se přiblížil ke své smrti.
Pochopitelně se oba zamýšlejí nad budoucím obdobím. Jak vyřeší další léta? Zkusí adopci? Rozejdou se? Doklepou život bez potomků? Samé podstatné dotazy, na něž se odpovídá nadmíru obtížně. A jimž se lidé „raději“ a „ochotně“ vyhýbají. Nechtějí si připomínat své stinné stránky a problematické body svého soužití, někdy jen putování jaksi vedle sebe.
Jako kdyby komplikací nebylo málo - vynořuje se jiný problém. Zní - dalo by je dítě více dohromady? Stalo by se tmelem? Nebo spíše podnětem k nesvárům, různicím a konfliktům? Dokonce rozbuškou? Vše se může stát. A jak sem vstoupí onen vzpomenutý vyšší věk? Zapojme svou představivost. Mít doma puberťáka ve věku rodiče nad šedesát? Moudré řešení? V sedmdesátce platit jeho studium na VŠ? A je řada jiných trampot a třecích ploch.
Několik odkazů, které s tématem velmi souvisejí:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-proc-jsem-se-rozhodla-nemit-deti-113790
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-proc-jsou-ve-vychove-deti-potize-27720
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-k-cemu-maji-byt-deti-vedeny-18446
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-rodice-a-stiznosti-na-deti-38754
