Hlavní obsah

Mnozí z cizinců zmizí a ani nepoděkují

Foto: Seznam.cz

Do přijetí, ubytování a celkově do života cizinců naše země a její lidé vložili hodně peněz. Statistika říká, že investice se již vrací. Jenže přichází i zklamání. Část cizinců zmizí a ani nepoděkuje za pomoc…

Vynořuje se dost zásadní otázka. Máme si jako hostitelé na nevděčnost zvykat? Patrně ano. Leckdy ji vidíme u vlastních dětí. Lepší by byl kladný obraz, samozřejmě.

Článek

Obecně jistě můžeme souhlasit s názorem, že lidé by se k sobě měli chovat co nejlépe. Určitě zbytečně nevznikly zásady slušného chování. Jejich cílem je, aby dění ve společnosti probíhalo pokud možno kladně, plynule a bez všelijakých komplikací, stínů a abychom nenaráželi na problematické body. Zejména zbytečné a způsobené nepěkným úmyslným jednáním někoho. Proto je důležité v dětech již od malička rozvíjet a formovat příslušné osobní vlastnosti, které se sem hodí a zlepšování stavu v oblasti mezilidských vztahů napomáhají. Za všechny vzpomenu alespoň fakt, že je vhodné a prospěšné projevovat více ohleduplnosti, zdrženlivosti, zájmu, pochopení, porozumění, vstřícnosti, laskavosti, vlídnosti, sebekázně a především pokory. Najdou se i další možnosti a podoby.

Leckdo se uvedeným směrem snaží jít, a proto ho popouzí, že nevidí odpovídající odezvu ze strany kolegů, sousedů a také cizinců. Jeho postoj je jasný - oni sem přišli, skoro nic neměli, hodně dostali, stát a občané o ně pečují, vycházejí jim vstříc, tolerují jejich nedostatky a omyly atd., ale jaká je jejich vděčnost? Existuje vůbec nějaká? Měla by se jim připomenout?

Jak jsem již dříve poznamenal / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-se-zaci-cizinci-odvdecuji-za-peci-ceskeho-statu-138452/, někteří jedinci, rodiče, žáci a žákyně z Ukrajiny po určitém čase u nás odsud zmizí. Občas sem lze přidat děti z jiných zemí. V části případů se děje s oznámením dopředu, kdy se stane včas nebo skoro pozdě. Jiní se naopak vytratí potichu. Málokdo z nich poděkuje za pohostinnost, azyl, podporu, strpění, pomoc, zastání, toleranci ad. Nemluvě o hmotném dílu pomoci. Zmizení beze slov nebudeme vnímat jako kladný projev. Asi platí okřídlená teze - „nevděk světem vládne“. Zároveň můžeme chápat pocity odcházejících a odjíždějících. Vždyť i my se odněkud těšíme domů, ne? A leckdy cítíme, jak je nám jedno, jak se bude situace na místě dočasného pobytu vyvíjet. Ovšem jinde ji chápeme a vnímáme dost silně, srdečně, jak se mezi lidmi říká, byť hlavní proces se odehrává v naší hlavě a srdce nadále zůstává pumpou na přepravu krve.

Vynořuje se dost zásadní otázka. Máme si jako hostitelé na nevděčnost zvykat? Patrně ano. Leckdy ji vidíme u vlastních dětí. Lepší by byl kladný obraz, samozřejmě. Leckdo je přece potěšen, když mu z návštěvy odcházející hosté na závěr ocení jím připravené občerstvení, náladu, zážitek atd. A upřímně se těší na příští zastaveníčko.

Nabízí se analogie s českými dětmi, které ukončí ZŠ. Po vydání vysvědčení obvykle předají svým třídním učitelům a učitelkám nějakou kytičku, ale často zapomenou na poděkování. Jeho se příslušníci pedagogického sboru dočkají o dost později, v lepším případě po pár letech, častěji po dvaceti či třiceti. Setkají se kupříkladu na srazu od absolvování školy, kdy uplynul jubilejní počet roků. Někdy dojde na omluvy a srdceryvné scény. Naopak neplatí jako v obchodních vztazích - „spokojení zákazníci se vracejí“.

Ne zrovna reprezentativní kapitolou je u některých cizinců vysoký počet neomluvených hodin. Jak se na jejich objem budou tvářit příslušné orgány tam u nich? Nebo jde při pohledu na válečný stav o maličkost? Vždy o něčem vypovídá. Co jestli stejně budou přistupovat k blížící se rekonstrukci válkou zničené země? Kdo je bude obskakovat ve zbídačelé zemi? Nemluvě o zdání jejího porcování mezi velmoci!

Dnešní zamyšlení vůbec není myšleno proti výše uvedené zemi. Podobně se někdy stávají projevy s cizinci jiných zemí. Jako občané nemáme radost, ale zkusme zvolit lepší pohled jsme dobrou zemí, kam cizinci v nouzi směřují. Jde o málo?

Několik odkazů, které s tématem velmi souvisejí:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-jsem-sla-k-lekari-s-ditetem-a-predbehl-me-jakysi-migrant-115660

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdo-je-kde-migrantem-118883

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-migrace-a-uhel-pohledu-119443

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz