Článek
Je jistota, že existuje a nikoli jediné. Pokusím se ho představit pomocí dvou konkrétních příkladů, abychom poznali a lépe pochopili, oč se jedná. Myslím, že o části dále sdělených podkladů nemá česká a moravská veřejnost tušení. Jakýmsi sportovně napsáno předskokanem může být seznámení s jedním mým zamyšlením, které se k dnešnímu tématu velmi silně váže / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-31-roku-bez-doktora-a-pak-bida-102889/.
Jako první přichází na pomyslnou scénu starší paní. Krátce popisuje svou životní pouť, přičemž jsou patrné dvě položky. Za prvé její zdravotní stav. Za druhé zcela jasně slyšitelné napětí v jejím hlase. Abych zbytečně neunavoval, uvedu, že během několika desítek roků vychovala dvě děti, které bez zásadních problémů vystudovaly SŠ a VŠ - dokonce tzv. lepšího směru a obsahu, tj. nikoli moderní a v podstatě nepotřebné obory, kde absolventi a absolventky se značnými potížemi hledají uplatnění na pracovním trhu. Dobrý podnět pro příští zastávku. Po studiu si našly velmi dobrou práci. Takže můžeme ocenit výchovné úsilí matky.
Co je rovněž důležité - ve zmíněných letech v podstatě nikdy nebyla nemocná. Co mohla, léčila si sama, něco vydržela, část přechodila, jindy využila tzv. starých babských rad a sáhla po doporučovaných bylinkách atd. Pochopitelně ji roky dohnaly a musela na několik vyšetření. Jakkoli máme u nás zákonem garantovaný bezplatný systém, stejně byla nucena k vylepšení své osobní situace přispět nemalými finančními prostředky. Vše zmíněné ji, jak se mezi lidmi říká, zdravě namíchlo a vydala se v bojovné náladě na příslušnou zdravotní pojišťovnu. Zde se dozvěděla hořkou pravdu. I když leta letoucí platila, nic nedostane. Kdo dané setkání dosud nezažil, má možnost se duševně dopředu připravovat na podobný scénář. Kdo má podobný proces za sebou, mohl by se utěšovat, že není v pověstné louži sám.
Nyní je na řadě druhý případ. Tady zamíříme o hodně let níže. Nemyslím do historie, ale povšimneme si konstelace slečny, která ještě nepřekročila dvacet let svého života. Nejsem si úplně jist posledním slovem předchozí věty. Konečně, můžete posoudit sami, je-li na místě. Nejdříve prošla tzv. nevinným dětstvím. Aspoň tak se navenek zdálo. Až později se začala projevovat „silněji“. Podle pohledu a názoru rodičů příliš brzo začala vystrkovat růžky a zlobila. Nebudu zde uvádět výčet jejich kroků, prohřešků, překročení hranic a provokací. Jistě si je dovedeme představit, ať již se budeme pohybovat ve školním prostředí, někde ve veřejném prostoru či jinde. Proces praktické aplikace rodičovství nebyl později shledán na vysoké výši, a tak se vcelku zákonitě stalo, čeho se matka a otec obávali. Ano, běží o jev s názvem „chytla se špatné party“. Jak se ví, jedná se o docela častou výmluvu rodičů, kteří jí zakrývají svůj vlastní nedostatečný přístup k výchově svého potomka, tj. k neplnění úkolů a povinností, které jim ukládá zákon o rodině a navazující předpisy.
Samozřejmě nelze vybočení vyloučit ani při dobré a kvalitní výchově. Ale zde šlo o jinou cestu. Rodiče nedokázali zabránit tzv. závadovému chování. Kdybych měl vše stručně vyjádřit, slečna se pustila do bohatého experimentování s návykovými látkami, které bylo protkáno pokoušením hranic zákona a také jsme viděli ne/úspěšné překonávání abstinenčních příznaků. V současnosti skončila v péči jisté velmi velké nemocnice, kde doposud za svůj krátký pobyt z veřejného zdravotního pojištění spotřebovala částku o něco málo vyšší, než jsou dva miliony korun českých. Aniž by do něj přispěla byť jedinou korunou! O dbaní na své zdraví ani nemluvě!
Zbývá už pouze prostor na následující otázky. Nebylo by správné ji nechat padnout? Bylo by lepší peníze věnovat skutečně a nezaviněně nemocným osobám? Podpořit starší občany, kteří na povinných odvodech dali státu nesmírné množství peněz? Jak se dříve uvedená a odmítnutá paní cítí, když se dozví, že je spotřebuje rozmazlený fracek, který má potíže s docházkou do školy, pije alkohol, kouří, fetuje, o nic se nestará a jen ždíme peníze nás všech? A kolik peněz myslíte, že později vrátí do systému solidarity? Zmůže řadový občan něco? Vyplatilo by se zavést bonusy a malusy? Proč je mají lidé-řidiči a nikoli lidé-pacienti?
