Článek
Již slyším, že by mohlo jít o nějakou raritu. Vždyť přece na houby do luk a především do lesů vyrážejí ponejvíce muži. Zdá se, že by mohlo jít o pravdivé konstatování, které by leckdo na základě svého poznání a zkušenosti podpořil. Přesto se ke mně dostala docela čerstvá a zároveň pohlavně opačná houbová informace.
Než se do ní zakousneme a seznámíme se s jejím dramatickým obsahem, přidám pár poznámek. Dovedu si představit, jak někdo tuší a možná již ví, co se stane. A díky přemýšlení a fantazii by mohl vykouzlit hned několik verzí. Kupříkladu jak ji vyplašilo divoké prase, jemuž nechtěně vstoupila do jeho teritoria. Následně se tak vylekala, že nebylo schopna učinit ani jeden krok. Nebudeme ji kritizovat a posmívat se, poněvadž kráčí o přirozenou reakci, kterou někdy označujeme jako dočasné zamrznutí. V patrně horší variantě se mohl objevit muž, který nevypadal moc přátelsky. Jak se ví a jak se mezi lidmi říká a připomíná, existuje obecná lidová zkušenost - „šaty dělají člověka“. Tak ony mohou jeho image vylepšit i poškodit. Když k nepříliš vábnému vzezření přijde ještě dojem ve smyslu - šijí s ním všichni čerti, může mít žena v lese pro strach uděláno. Začne litovat, proč se sem vůbec vydala. Proč se jí tolik zachtělo nasbírat pár kousků do polévky. Vždyť…
Ponecháme spekulací a vypravíme se za příběhem, jenž se skutečně přihodil. Podíváme se na „naši“ ženu. Její blízké okolí o ní ví, že je vášnivou sběratelkou hub. Uvedené oblasti se věnuje takřka celých třicet roků. Člověk by řekl, že by ji už nic nemělo zaskočit a přichystat překvapení. Jenže jak víme, někdy se nepěkné události objeví a přihodí. Svého času jako již mnohokrát dříve shromáždila své obvyklé propriety a vyrazila do lesa. Jak se potěšila, když se proces vyvíjel skoro jako po másle. Navštívila pár svých míst. O větší části z nich se domnívala, že je zná pouze ona. A správný nadšenec pro houbaření je přece neprozradí. Leč sem tam narazila na stopy. Takže někdo se lesem pohyboval už před ní! No - nevadí. Jistě na ni něco zbylo. Nezavítá přece všude. Povzbuzena svým názorem vyrazila do dalších částí lesa. A pak přišla na hlavní místo. Jak se zaradovala, když spatřila celou kolonii hub. Jaké potěšení. Až se srdce zachvělo a poskočilo.
Jenže jak víme, občas se prokáže známá lidová moudrost - „nikdo není dokonalý“. Zároveň sem patří i její velké „kamarádky“- „i mistr tesař se utne“ a „chybička se někdy vloudí“. Žel se tak stalo též v onen den. Trochu ve spěchu a oblouzněna radostí, že na malém místečku nalezne tolik vyrostlého bohatství přehlédla mezi dvacítkou kousků jednu, kterou by člověk rozhodně neměl jíst.
Pokud přeskočím etapu, kdy dokončila svoji voňavou a úspěšnou lesní misi, uspokojena přišla domů, houby zpracovala, usmažila a snědla, tak poté se jí udělalo dost špatně a skokem se ocitáme na JIP. Naštěstí se seběhlo pár příznivých jevů. Za prvé - neocitla se doma úplně sama.
Za druhé - RZS přijela velmi brzo. Za třetí - v cíli věděli, co přesně mají dělat. Za čtvrté - naše houbařka nadměrně zvracela, což se vše podepsalo na včasnosti zákroku organismu proti jedovaté rostlině. Co se stalo? Podobně jako někdy na křižovatce dojde na drobné přehlédnutí, opomenutí a podcenění. Ano, nezkontrolovala dost pečlivě všechny kousky. Radostí se rozmáchla a sebrala vše, co pod stromkem rostlo… Stačila jedna malá mizerná muchomůrka zelená…
Co již od autora na dané téma vyšlo:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-houby-budiz-pochvaleny-97893
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-houby-a-ruzna-vsehochut-98262
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-vzdy-nemame-houby-v-lasce-98734
