Článek
Možná by někdo na první dobrou rádoby vtipně do nadpisu doplnil slovo - rozpadu. A třeba by ani nebyl příliš daleko od pravdy. Co je ve hře?
Od aktu, který jsem pojmenoval v titulku, již pár dní uteklo. Na druhé straně platí, že jich ještě dost čeká, než se žáci a žákyně nejvyšších ročníků ZŠ dozvědí verdikty. Budou mít několik složek. Jednak jakých dosáhli výsledků. Jednak zda a nakolik zvládli prodat látku, kterou se dříve učili a kterou si měli za dlouhé měsíce osvojit. V neposlední řadě platí, že se seznámí se skutečností, jak vypadá jejich výkon ve srovnání s ostatními. A také zda budou moci zamířit na místo, které si vybrali. Nebo na ně zůstane až jejich druhá volba? Či bude hůře? Jaké budou mít pocity? Projdou si fází zklamání, že se nepodařilo vybojovat prioritu? Uleví se jim, že mají aspoň nějakou jistotu? Jestlipak navzdory faktu, že moc nečtou a příliš se nevěnují vzdělávání, znají známou a platnou životní moudrost - „lepší vrabec v hrsti než holub na střeše“? Se znalostí stavu ve školních tenatech bych tipoval, že jim nic neřekne. Ovšem vyjmenovat nejznámější youtubery dokážou bez zaváhání. A myslím, že by sem klidně přidali výdělky nejlepších nebo aspoň počty jejich smysly sledujících a ve slovech a činech následujících. Moderně řečeno - followerů. Dnes možná už jen foloverů.
Jak ubíhají dny, postupně po menších i větších kouscích na povrch vyplouvají střípky z období přípravy a z průběhu vlastního významného aktu. Nadarmo se neříká a nepoužívá jiná známá lidová moudrost - „štěstí přeje připraveným“. A klidně můžeme doplnit její blízkou kolegyni - „komu se nelení, tomu se zelení“. Jak by mohly souviset s přijímacími zkouškami? Docela jednoduše. Část dětí se přiznala, jak si nyní vyčítají, že se přípravě nevěnovaly více a důkladněji. Samy sebe překvapily, jak nedokázaly spočítat příklady, které tolikrát probraly a nacvičily si je pod vedením příslušné osoby ve škole. Někdo i doma. Jak lze zaslechnout podle výroků - „teď to vidím, tak lehké příklady, a tak jsem to zvoral“ a „vůbec nechápu, jak jsem to mohla tak pohnojit“, „fakt prázdná hlava, jinak to nedokážu zdůvodnit“ apod. Kde bychom mohli hledat odpověď?
S vysokou pravděpodobností ji najdeme v působení psychologických mechanismů a zákonů. Jaksi děti zapomněly na varování některých dospělých, že sice mohou umět látku na poměrně dobré úrovni, ovšem předvést standardní výkon v obtížnějších podmínkách není snadné. Jeho podání si vyžaduje určitou duševní pevnost, kterou však každý ve svém arzenálu nemá. A pokud pravidelně v dané oblasti netrénuje, není přece vůbec podivné, že v ní bude spíše slabší než silnější. Nejde nakonec o spravedlivý průběh a logické dopady? Obecně bychom si přece měli přát, aby poctiví, čestní a odpovědně se připravující měli lepší výsledky, ne? Nebo se naše osobní citlivost snížila, pokřivila a dokonce vytratila?
Zajisté nebude chybou napsat, že s blížícím se termínem oznámení výsledků bude stoupat napětí, nejistota, obavy a strach. Dopadnu dobře? Dopadnu špatně? Pocity budou oscilovat v celém pozitivně negativním spektru. A mohou na sebe brát mělké, střední i vyšší hodnoty, co se týče míry vzruchu. Jestliže jsem zmínil pár moudrostí, přidám ještě jednu jako preventivní kousek - „vše špatné je na něco dobré“. Je dobré být připraven na variantu, že ani slušný výsledek nemusí být zárukou přijetí na nejvíce preferované místo. Rozhodně by dnešní - doposud žáci a žákyně - neměli skládat zbraně. Pro život cennější bude volba postoje - no, zrovna se nezadařilo, ale neklesám na mysli, jedeme dál na příští pokus“. Předchozí zkušenosti je třeba lépe a efektivněji zúročit. Kupříkladu ve druhém či třetím kole nebo až za rok!
