Článek
Hodně se aktuálně diskutuje, jak nově zaváděný systém není funkční. Je jasně vidět, že stavební digitalizace nefunguje, jak by měla. Zdá se, že překonala nejčernější a nejskeptičtější očekávání a varování pochybovačů a kritiků. Jim nahrávají též kusé zprávy typu, že manuál pro postup byl vydán, ale prý na řadě míst nebyl k dispozici. Pokud se tam dostal, byl vyhodnocen jako nefunkční a tudíž nevyužitelný, neboť… jen si vzpomeňme na vstup do jeskyně! / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdyz-se-onemocni-na-stavebnim-uradu-78801/
Tak trochu v pozadí se skrývá jiný velký problém, který se stále více dostává do popředí. Patrně oprávněně. Podle všeho se zdá, že bude užitečné se zastavit u finančních souvislostí celého procesu. K lepšímu pochopení přispěje přiblížení stavu, jaký panuje. Kdo si vzpomene na minulé zastavení, pochopí, že konstelace je docela dramatická, aniž by někdo odcházel za dovolenou, případně se z ní vracel. A dokonce onemocněl, jak jsme se dozvěděli z příběhu úřednice na stavebním úřadu ne příliš velkého města. Tam je „nevýhodou“, že se lidé vzájemně dost znají, a tak k ústnímu řešení je blíže než ve velkých městech. Snad prozatím nebude blíže též k ručnímu řešení. Někdo by si mohl myslet, že nadsazuji, ale nezapomínejme, že k tlaku s termíny, objednávkami, dodávkami materiálu a sjednanými řemeslníky, jichž je málo, šikovných a spolehlivých ještě méně, se přidružuje velmi teplé počasí. Je vědecky dokázáno, že s rostoucí teplotou se snižuje sebeovládání a uvolňuje se více agresivity. Kdo za sebe může plně ručit? Nikdo!
Následuje žel špatná zpráva. Už se nezdá, ale jako fakt vypadá, že nabíhají - a dále budou - škody v miliardách korun českých. Vysvětlení je prosté. Stačí se podívat na konkrétní příklady, zejména od soukromých firem a investorů. Podali si žádost, na ni a na její vyřízení existuje platný a jasný časový termín. Krátce po něm má subjekt nasmlouvány dodavatele a řemeslníky a jiné firmy tak, aby proces probíhal hladce a bez časových prodlev a skluzů. O kolaudačních procesech ani nemluvě. Od měsíce X. se čeká, že bude vše hotovo, připraví se a rozjede nový provoz a začne proudit zisk. Jak snadné a hezky naplánované. Proto se zvyšuje tlak na urychlení a skupina vysokých ministerských úředníků a též pan ministr se ocitají také pod tlakem. Který navíc neklesá, jak přibývají dny. Nejde o jediný pohled.
Uvažujeme-li o létu jako o okurkové sezóně, jde pro média o velmi vítané sousto. Navíc by mohla být připomenuta známá lidová zkušenost - „kdo pozdě chodí, sám sobě škodí“. Tady však žel platí, že pozdě zprovozněný systém poškodí nejen sebe a svou pověst a zaseje v něj nedůvěru, ale přináší mnoho škod mnoha občanům a subjektům. Pořád ve vzduchu visí dotazy. Číslo jedna - kdo se omluví? Číslo dva - kdo škody uhradí? A nejde o jediné. Jaká třeba je a bude souvislost mezi kolapsem systému a krajskými volbami, do nichž máme pouze něco přes jeden měsíc? Kdo co do nich promítne? Politici jsou rádi v centru pozornosti, jen by neměla být natolik nežádoucí jako v současných dnech.
Z finančních pohledů je přece podstatné, že každý den zdržení přináší nemalé potíže. Představme si stavební digitalizaci jako člověka, který potřebuje kyslík, ale buď se mu ho nedostává anebo jsou s dodávkami značné potíže. Když by se již mohl nadechnout, zjistí že vzduch je dost špatný, závadný a že nefunguje přístroj, který ho k němu má dopravit. Jak se trpící asi bude dívat na osoby, které „se sejdou a budou spolu mluvit“? Zde si myslím, že její pocity není nutné přibližovat. A zajisté nepublikovat její slova!
