Článek
Inspirace přišla v místnosti, kde na stěně visely krásné starodávné hodiny. Pravidelně po čtvrthodinkách docela hlasitě odbíjely. Ač nejsem vlastníkem hudebního sluchu, řekl bych, že šlo o vcelku libý tón. Až o něco později mě napadlo se nad procesem více zamyslet. Následující řádky přinesou část mých plodů.
Předně se mi vynořuje poněkud vousatá vzpomínka na pobyt obyčejného vesnického chlapce ve velkém pražském bytě u částečně tajemné tety. Chvíli trvalo, než jsem se u ní vyznal v asi sedmi či osmi místnostech. Doma jsme neměli nijak moderní nábytek, ale její se více blížil k vybavení na zámku než u nás na vsi. Součástí obdivování se tehdy staly velké hodiny a jejich zvuky. Možná jsem se je snažil kontrolovat, jestli jdou přesně. Přístrojů na měření času měla teta několik. Též velké porcelánové v kuchyni s výhledem na rušnou pražskou ulici s jezdícími tramvajemi. Zvuk hodin jsem si zapamatoval a na dlouhou dobu ho nikde nezaslechl. Jak se říká, zůstal mi ve sluchové paměti.
Někdy se tlukot hodin může hodit. Mezi výhody patří, že aspoň na chvíli někdo zmlkne. Leckdo pocítí, že je potřeba přestat hovořit a projevit úctu k nositeli času a jeho oznamovateli. Je do debaty, zda tak koná na aktuální pokyn. Nebo se od místních dozvěděl, že jde o krásný zvuk a je potřebné si ho ušima vychutnat? Možná si něco pomyslí, ale nic nedá najevo a pokyn hostitele bude respektovat. Pokud ve své řeči neustane, je předpoklad, že slovům nebude příliš dobře rozumět. Což je někdy dobře. Konečně, vzpomeňme si, jak někdy odejdeme z místnosti, kde někdo hovoří, leckdy i k nám samotným, aniž bychom dále poslouchali jeho slovní produkci. Jestliže zde vyjdeme ze znění a ducha zásad slušného chování, nepočínáme si správně. Leč děje se. Něco svým přesunem pryč sdělujeme. Výjimkou s nejvyšší pravděpodobností jsou a budou násilné akty.
V právě probíhajícím rozhovoru se vlivem tlukotu a jiných zvuků vytváří krátký prostor pro přípravu a promyšlení odpovědi. Někdy může hodinový signál přispět k přibrzdění negativních výroků, které jsou na někoho mířeny, případně se dají očekávat, když víme, kdo je autorem a kdo adresátem. Má se mysli nevyrovnaný vztah jako rodič a dítě, učitel a žák, nadřízený a podřízený ad. Jako když se na veřejnosti hádáme a přibližuje se cizí osoba…
Někdo by tlukot hodin mohl využít jako prostředku, že by si mohl nacvičit zlepšení své komunikace pro uspořádání bez nich. Můžeme napsat, že si vytváří vyšší citlivost pro probíhající události. Stačí cvičit a představu zařadit do osobního repertoáru. Je jako. Není zde, ale reálně nám pomůže.
Na druhé straně je pravdou, že leckdo se bude cítit vyrušen, a proto vyveden ze soustředěnosti. Zejména když silně znějící údery nečekal. Dalo mu docela dost práce, aby věnoval jisté věci svou pozornost. Sotva se ponořil, už je zde hlasité znamení, a on, aby se snažil znovu od začátku. Někomu se stane, že se „vrátí“. Dokonce brzy. Druhý vykoná několik pokusů, než dosáhne úspěchu. A třetímu je cesta již zapovězena. Co má nyní dělat? Rád by měl úkol již za sebou, avšak… Chvíli čeká, čas běží a hodiny už zase tlučou. Má pocit, jako kdyby mu čas protékal mezi prsty a on s ním a s jeho plynutím nemohl nic dělat. Cítí rostoucí napětí a bezmoc. Situace začíná více tlačit, pokud jde o úkol či cosi slíbil.
Zde je „vhodná“ doba na srovnání zážitků se stavy, kdy se v noci probudíte a nedaří se brzo usnout. V lecčem je podobná. Od expertů na duševní procesy lidí se hodí zaznamenat doporučení co nejdříve a co nejlépe ovládnout své emoce. Pokud se tak nestane, vzroste hladina vzrušivých látek a návrat k uklidnění bude trvat déle. Pokud k němu vůbec dojde. Analogií je, že když se někomu manuálně něco nedaří, tak se rozčílí a rozhází a/nebo rozkope a jinak poškodí, co doposud vytvořil. Je nabíledni, že časové ztráty rostou. Kolikrát se hodiny mezitím ozvou?
