Hlavní obsah

Velká spotřeba sněhu

Foto: Pexels

Kdo by u sebe či pro někoho jiného plánoval vyšší spotřebu sněhu, neměl by se moc spoléhat na tuzemsko podmínky. Prozíravější bude vyrazit někam do prokazatelně chladných krajin. Aspoň zatím…

Je měsíc prosinec, a tak na jistých místech dojde či už dávno došlo k nastartování strojů, které známe z médií jako sněžná děla. Zkusme se zamyslet nad celosvětovou situací vody. Roste počet obyvatel, což způsobuje zvýšenou spotřebu vody.

Článek

Pokud se někdo zamyslí, možná již brzy odhalí, kde se hodně sněhu spotřebuje. Máme měsíc prosinec, a tak se dá čekat, že na jistých místech dojde či už dávno došlo k nastartování strojů, které známe z médií jako sněžná děla. Do nikoho sice nestřílejí, ale chrlí a víří do prostoru cosi bílého, co se po usednutí užívá jako sníh na lyžování a pro případné další zimní radovánky. Ač dělo na nikoho nemíří a nestřílí, přece jen ke škodám může docházet. Mám na mysli především vodní bilanci. Hlavně její rozkolísání a poškození.

Zkusme se krátce zamyslet nad celosvětovou situací kolem vody. Roste počet obyvatel na Zemi, což způsobuje zvýšenou spotřebu vody. Kdo by se sem podíval zevrubněji, mohl by si spočítat, o jaké objemy půjde. Nachází se tu však nemalý problém. Spotřeba vody se navyšuje rychleji, než činí nárůst počtů nových občanů-odběratelů. Vysvětlení je prosté - s dobou rostou jejich hygienické požadavky. S nimi však zdaleka nevystačíme. V odborných časopisech typu NGS můžeme narazit na zajímavé informace, jak mnoho lidí touží po zvýšení své životní úrovně. Což je zcela v pořádku. Každý člověk se chce mít lépe než doposud. Obyvatelstvo rozvojových zemí chce jíst více masa a dalších dražších potravin, než jak činilo doposud. Nemusíme hned myslet, že celé týdny a měsíce pojídají pouze placky z rozdrcených zrnin, které si pečou na rozžhavených kamenech přírodního ohniště. Jako kdysi a tradičně. Na produkci masa jsou vynakládány značné objemy vody, které si zde ani netroufám vyčíslovat, aby se někdo nevyděsil, když si uvědomí, jak škodí planetě například pojídáním argentinského hovězího či pitím brazilské kávy. Svého času jsem se s nimi seznámil v jakémsi odborném tisku a nevěřil jsem vlastním očím. I kdyby byly pravdivé z půlky, což pochybuji, jsou ohromující.

Vraťme se k našim dělům a k jejich „práci“. S vysokou pravděpodobností není třeba dodávat, že popsané se děje především na horách, kde bývají pro sníh a jeho udržení příznivější teplotní podmínky. Zkusím položit následující otázky. Kde se bere všechna spotřebovávaná voda? Změřil někdo, jaký je dopad na stavy spodních vod? Poklesly studny občanům v okolí a níže kolem toku? A jak on vlastně vypadá? Klesla viditelně jeho hladina? Vidíme kameny, které dříve nebyly ke spatření? Počínají si majitelé a provozovatelé zimních středisek rozumně? Jaký je jejich vztah k ekologickým aspektům? Uvažují, že by zřídili svou vlastní nádrž, kde by zadržovali vodu z dešťů, aby ji využili později? Nebo se na stav přírody neohlížejí a mají před sebou pouze splnění svých snů? Ponejvíce finančních? Dělají, jen co je nutné? Má jejich působení nějaký pozitivní přesah? Vystupují jako poněkud bezohlední zaměstnavatelé a nadřízení? Přidávají do umělého sněhu látky, které škodí? Zřejmě se najdou i další.

Na závěr ještě jeden pohled. Na velkou spotřebu sněhu můžeme narazit také v nížinách. Pokud tam nějaký sníh napadne. Ano, občas se stane, že pár tisíc vloček spatříme. Zejména děti je vítají. Vůbec v nich nevidí komplikace. Třeba dopravní. Jde přece o možnost se zabavit a hrát si. Tak se také nedávno v listopadu stalo. Sněhu ještě nespadlo mnoho, ale děti po něm rády a hbitě sáhly. Bez podivu ho po sobě začaly házet. Kdo měl snad nápad postavit malého sněhuláka, se zlou se potázal. Sníh mu ostatní sebrali nebo jeho dočasný výtvor ostatní rozkopali a rozdupali. Boj pokračoval až do vystřílení původně bílé a po čase již částečně zašpiněné munice. Velká spotřeba sněhu skoro na všech frontách…

Odkazy, které s tématem souvisejí:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-se-cesi-mohou-potravinove-zlepsit-aby-se-tolik-neplytvalo-164340

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-se-kolem-nas-plytva-potravinami-164860

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-cesi-a-potravinova-anabaze-porad-je-co-zlepsovat-165436

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-my-obcane-plytvani-potravinami-a-cirkulacni-ekonomika-169919

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz