Článek
Někdy na ni člověk narazí v nabídce realitních kanceláří a v nich působících makléřů. Leckdo jí myslí především něco zemědělského, vesnického, sedláckého. V hlavě se nám objeví spojení s čistým vzduchem, velkými prostorami, pohybem zvířat a možná s nižší vybaveností ohledně tzv. moderních předmětů. Také se mohou objevit obrázky, jak lidé mají sice hodně práce, ale skoro vůbec při jejím vykonávání nespěchají. A jistě bude mít obílené zdi!
Je otázkou, nakolik se zde poddáváme obecným názorovým stereotypům. V části případů nám pomohou v rychlejší a snadnější orientaci. Jindy nám naopak brání v lepším a přesnějším hodnocení jevů, osob a procesů kolem nás. Každý by si měl / umět / vybrat. Není snad nutné dodávat, že uspořádání je složitější, než se zdá při letmém kouknutí. Proto je žádoucí projevovat příslušný stupeň citlivosti a nespoléhat na automatický průběh. Zpravidla vede ke vzniku a šíření osobních, rodinných a v čase po škole i pracovních potíží.
Teď můžeme opustit ryze hmotný svět. Jinou verzí usedlosti jsou projevy v chování lidí. Není úplně málo situací, kdy se o někom povídá, že je příliš usedlý, případně že se obléká značně usedle. Obvykle se má na mysli, že se cítí být starší, než aktuálně je. Nemusíme tvrdit, že se řadí do starého železa, nicméně jako kdyby si přidával pár roků ke svému kalendářnímu věku. Zde se doporučuje jistá opatrnost. Existuje pár lidí, kteří jsou velmi hákliví na narážky na počet roků, který na světě strávili. Speciálně ženy. Přitom i v relativně vysokém věku mohou vypadat dobře. Ba dokonce lépe než mladší jedinci kolem nich. Zdaleka nekráčí o tzv. hezký obličej, připomenu pojmy jako autorita, šarm, glanc, charisma, fluidum, vliv, úroveň, příklad a jim blízké. Zpravidla si povšimneme, že „někdo“ přišel, promluvil, jak silně zapůsobí. Ještě zde můžeme uvažovat nad slovy upjatost, úzkoprsost, staromilství, konzervativismus aj.
Zajímavá usedlost se projevuje též způsobem, že se nějaká osoba usadí u jiné. Někdy bychom vypátrali, že se původně mělo jednat o dočasné opatření. Jenže se nějak protáhlo. Konečně, pro dříve narozené se nabízí analogie se vstupem vojsk na naše území. Tehdy dočasnost trvala celých 23 let. Leccos najdeme mezi partnery. Vím o jednom vztahu, kde k sestěhování došlo jaksi na zkoušku a společné dění nakonec dosáhlo více než tří desítek roků.
Usedlost uvedeného typu, tj. v oblasti mezilidských vztahů, může mít vícero důvodů. Kupříkladu kráčí o věcné, kdy obě strany šetří finanční prostředky. Víme, že doba je náročná a ušetřit se hodí. Nebo jindy půjde o lásku, tj. o emocionální záležitost. Pozor - neměli bychom ve skromném výčtu opomenout ani známou vypočítavost. I na ni můžeme pozměnit svůj pohled. Čas od času se mění spíše na holou nutnost. Kdo by rád bydlel nuzně - a dokonce venku na ulici či v parku? Ani v lese nekráčí o slávu. V předložené souvislosti je otázkou, zda se jedná o zajímavou usedlost. Není spíše nezáviděníhodná? Zkusit si jednu dvě noci může mít jistou přitažlivost, ale žít venku trvale? Naprostá většina lidí vůbec neví, o co se jedná. A ani by moc dlouho nepřežili. Uměli by si sehnat vodu a potravu? Postavit si dočasný příbytek? Rozdělat oheň? Jak se budou bránit proti hmyzu? Na druhé straně platí, že zvyknout se dá na všechno. Přesto se tu usadit asi nebudeme chtít.
Jako poslední usedlost se mi jeví ve smyslu, že se lidé nejen někde usídlí a usadí, ale že si usedlost jako stavbu postaví - a navíc je přítomna jejich usedlost v tělesné a duševní rovině. Její úroveň a ponejvíce hloubka se pozná podle pocitu - „tady se cítím dobře“, „zde jsem jako doma“, „jsem tu v bezpečí“, „odsud se mi nikam nechce“, „nebudu nic měnit“ apod.
