Článek
V myšlenkách mě přerušila dívenka, odhadem tak šestnáctiletá, sedící na zídce, která s někým volala a brečela. Zpozorněla jsem, zda se jí něco nestalo a nepotřebuje pomoc. Z hovoru však vyplynulo, že měla sraz s kamarády, ale nejspíš se špatně domluvili na místě a ona se teď musí vracet zpátky do kopce. Jednalo se o vzdálenost cca 100 metrů, proto mě udivilo, že to vůbec řeší. Bylo to stejným směrem, jak jsem šla já a ona celou cestu do telefonu brečela, že musí jít do toho kopce. Kdyby to byla výjimka, asi bych se nad touto situací pousmála a víc o tom nepřemýšlela.
Jelikož se v posledních letech ocitám v kolektivu mladých, setkávám se s podobnými situacemi často. Nevím, ale jestli je to tím, že mají horší fyzičku, než měli předchozí generace, nebo jsou jen líní. Moje kolegyně jsou většinou mladé holky, které ještě nemají děti, ani vlastní domácnost a bydlí s rodiči. Ony si jdou domů odpočinout. Kolikrát celé dny prospí, prý jsou z těch směn vyčerpané. Zatímco ony doma odpočívají, mě čeká doma další šichta. Nemůžu si ani ve volných dnech přispat. Musím vstát a postarat se o děti. Naštěstí už mi odpadlo vodění a vyzvedávání ze školy. Tím, že jsou kolegyně mladé a po volnu odpočinuté, měly by se do práce vracet plné elánu a energie, ale není tomu tak. Vlastně bych měla být ráda, že nemusím držet stejné tempo, mají ho totiž podobné jak já a mnohdy i horší. Taky jsem byla kdysi mladá a vím, že chodit do práce pro mě bylo na pohodu. Nikdy jsem necítila únavu a to jsem brzy měla i vlastní domácnost. I té práce bylo daleko víc a přesto jsem to zvládala. Myslím, že to bylo tím, že jsem byla mladá. Ale proč to nemají tak i dnešní mladí? Možná takoví ještě existují. Nemůžu a ani nechci hodnotit všechny mladé, ale zkrátka v mém okolí se vyskytují ti méně fyzicky zdatní nebo zkrátka jen líní.
