Článek
Krásná je silné slovo, řekněme tedy, že byla výjimečně hezká. Jaká vlastně byla? Menší, pěkně stavěná, ne hubená, ani oplácaná, dlouhé světle hnědé mírně vlnité vlasy, vždy namalovaná, drahé rifle, spousta ozdob na krku, v uších, na rukou. Věděla to o sobě, podle toho se taky chovala. Vždy působila namyšleně. Doma ji udržovali v jistotě, že je nej a nej a zahrnovali ji vším luxusním. Její přítel si zvykl na roli sluhy a obdivovatele. Ve škole komunikovala se všemi, avšak poznali jste, že nic a nikoho ke štěstí nepotřebuje, vždyť už dávno má všechny v hrsti! Bylo to tak. My holky jsme vypadaly taky exkluzivně, ale přesto jsme na ni žárlily. Kam vlezla, tam se na ni sesypal rod mužský životný jako trubci. Bylo to často k smíchu, jak je odháněla a oni stále a pořád kolem ní kroužili. Určitě toho, co se sebou udělala, dodnes lituje. Čeho? Co se stalo?
Chtěla být ještě víc atraktivní, rozhodla se proto, že zhubne. Nikdo její záměr netušil, ani její rodiče. Prostě přestala jíst, cpala se nějakými prášky, asi na udržení pozornosti, přidala k tomu drogy, alkohol, noční párty a kdoví co ještě. Začala opravdu hubnout, ale tak rychle, že jsme vnímali jen její velké oči. Pak nebyla. Byla v nemocnici napojena na spoustu hadiček. Všichni doufali v její uzdravení, v její návrat do života. Léčba trvala velmi, velmi dlouho a následná rekonvalescence taky. Ale už to byl jiný člověk- žena sice, ale vychrtlá s nepěknými vlasy, bez možnosti mít děti.
Ne, to nechceš! Lepší je mít pár kilo navíc, než budit pozornost a lítost ostatních!
