Článek
Spousta lidových přísloví a moudrostí říká, že: na každého se vaří voda…, že jak se do lesa volá…, že tak dlouho se chodí …, že bez práce…, že kdo druhému…, že jak si usteleš…, a spousta dalších pravd lidmi a staletími prověřených.
Ta děsná „zdravotnice“, která bezcitně rozškrábala mé holčičce zahojený pupíček (už jsem o tom psala), mne nikdy nepotkala, neboť odněkud dojížděla, ale slýchala od děcek v autobusu, že ta a ta pedagožka, tedy já, chodí krásně oblíkaná, denně v něčem novém, taky botů a šperků má tuny… I ona ženština to psychicky nevydržela a napráskala to ředitelce, která jako bezdětná suchá kukuřice jí vyhověla a sjednala jí se mnou schůzku, aniž by mne informovala. No nic, ženská přišla, byla posazena proti mně a spustila, že denně slyší a blablabla……, co mám, co nemám, co budu mít..., znáte ženskou závist, nenávist atd.
,,A vy jste mne někdy viděla, že všechno tak přesně víte?" ,,Ne, ale slyšela." Zeptala jsem se jí tedy, zda má nějaké námitky k mé práci. Odpověděla, že to určitě ne. ,,Ale já k vaší práci mám velmi zásadní nedostatek a pochybení! Měla jsem to tehdy nahlásit na Lékařskou komoru." Vrátila jsem se v čase a připomněla jí tu hrůzu, kterou způsobila, ale která naštěstí byla zaléčená.
Odešla beze slov a s brekem.
