Článek
On mne snad pronásleduje! Ploužím se chodbou tam a zpátky, hlavu sklopenou, nervy mi tikají ve spáncích a sotva ji zvednu a kouknu kolem sebe, je tam, na nástěnkách, na stěnách, prostě všude! Kdo? No ten, kterého jsem si ve skriptu sepla a se neučila, neb není můj oblíbený autor, přestože pocházím ze stejného kraje. Divné, že? Riskovat vyhození od zkoušky jen proto, že ho nemusím ani číst, ani poslouchat. Paradox. V autobuse cestou do velkoměsta jsem slyšela jeho skladbu. Všude na veřejnosti vidím plakáty zvoucí na koncerty a festival jeho díla.
Zkouška se konala odpoledne, což mému klidu nepřispělo. ,,Vyberte si tři otázky," vybídl mne zkoušející docent. Tento starší pán ve všech vzbuzoval úctu a poslušnost. Klid! Snažím se uklidnit. Nesmím si ho vytáhnout…, ale to už vidím, že ta třetí je on! První dvě otázky jsem zvládla výborně. Zbývá ta třetí… ,,Mluvte k otázce, máme autorovo tvůrčí období v letech… “ Ale to mi bylo jedno v jakých letech, když jsem znala jen jeho jméno a kde se narodil, ani data nevím. ,,Půjčte mi vaše skripta." Pomalu mu odevzdávám silně popsaná skripta s jediným čistým a navíc sepnutým autorem. To je konec, nic už nepokazím, když se zkoušejícího zeptám, zda bych si mohla vytáhnout náhradní otázku. Podíval se na mne, jasněže mu bylo jasné, co to sepnutí znamená. ,,Prosím, vytáhněte si náhradní." Pak vstal, knížku mi nechal na stole a odešel. Pochopil, že nebudu nic hledat, neboť to všechno kromě toho jediného umím. Nutno zmínit, že zkoušející docent byl autorem těchto i dalších odborných skript a knih.
Jsem ráda, že mi věřil, věděl proč.
