Česká republika v Evropské unii: Proč má smysl usilovat o prohloubení evropské integrace?

Evropská unie představuje jedinečný model politické a ekonomické integrace 27 členských zemí včetně České republiky. Toto členství s sebou přináší jak privilegia, tak i výzvy, které významně ovlivňují socioekonomické prostředí země. Česká republika, země ze srdce Evropy, se však často chová jako takové nezbedné dítko velké matky Evropy. Rádi bychom si z unie s nataženou rukou pouze brali, ale raději nic neobětovali.

Ačkoliv se euroskeptičtí občané země mohou stavět proti myšlence „stále užší unie“, jedná se o nepopiratelný pragmatický tah. Hledisko širší globální perspektivy činí z hlubší evropské integrace jednoznačně rozumnou volbu. Na podporu tohoto názoru, existují zřejmé a zcela racionální argumenty.

V první řadě se věnujme výhodám, které Česká republika ze svého členství v EU těží a které zarytí euroskeptici často přehlížejí stejně sveřepě, jako zavile vyjí šakali na bílý měsíc. Od svého vstupu do EU v roce 2004 má naše země neomezený přístup na jednotný trh, obrovský obchodní blok s téměř 450 miliony spotřebitelů. To nejen posílilo český export, ale také přilákalo významné zahraniční investice, které přispěly k hospodářskému růstu a prosperitě.

Rozsáhlý evropský trh umožňuje českým podnikům obchodovat se zbožím a službami bez jakýchkoliv překážek, čímž se zvyšuje jejich konkurenceschopnost. A český spotřebitel? Ten má pro změnu v obchodě mnohem větší výběr – a s větším výběrem (a konkurencí) roste ruku v ruce i kvalita zboží.

Země navíc těží z politiky soudržnosti EU, jejímž cílem je snižovat hospodářské rozdíly mezi regiony. Díky tomu Česká republika získala značné finanční prostředky na infrastrukturní projekty, výzkum a vývoj, což podporuje celkový hospodářský růst. Česká republika od svého vstupu do EU do roku 2022 obdržela z EU o 1,05 bilionu (1 005 miliard) korun více, než kolik do rozpočtu EU odvedla.

Členství v Evropské unii rovněž zaručilo svobodu pohybu, která Čechům umožňuje žít, pracovat nebo studovat kdekoli v rámci bloku. To otevřelo nebývalé možnosti pro mladé lidi, výzkumné pracovníky a pracovní sílu, i když někteří zakřiknutí lidé si stále raději vychutnávají své plzeňské pivo výhradně na zahrádce v putyce za rohem.

Bylo by však stejně naivní jako se domnívat, že Praha je jediným městem v České republice, kdybychom popírali nevýhody spojené s členstvím v EU. Jednou z nejvýznamnějších je vnímaná ztráta národní suverenity, kdy se rozhodnutí často přijímají spíše v Bruselu než v Praze. Dále požadavek na přijetí eura, který je pro mnoho Čechů sporným bodem – znamená vzdání se kontroly nad měnovou politikou.

Krom toho Česká republika podléhá nařízením a směrnicím EU, které nemusí být vždy v souladu se specifickými zájmy naší země. Skutečně jsou však tato negativa natolik zásadní, aby sloužila jako nezlomné argumenty euroskeptiků?

Ano, členství země v Evropské unii má i svá negativa, ale nelze strkat hlavu do písku před pozitivy, která zřejmě převáží. Země velikosti České republiky si zkrátka ani nic jiného, než být součástí jednotné politicko-ekonomické unie, dovolit nemůže.

Navzdory nevýhodám se podněty k prohloubení evropské integrace stávají zřetelnějšími, pokud je vnímáme v kontextu vlivu USA a zejména rostoucího vlivu Číny. USA a Čína jako hospodářské velmoci mohou významně ovlivňovat globální ekonomiku a mezinárodní vztahy. Upevněním své pozice v rámci EU mohou země jako Česká republika kolektivně vyjednávat obchodní dohody, klimatické pakty a další globální politické otázky, což by pro jednotlivce bylo podstatně náročnější.

Evropské země srovnatelné velikostí či počtem obyvatel s Českou republikou, by se jako samostatné státy jen těžko prosazovaly na globální scéně. Společně jako Evropská unie však tvoří silný celek, který je schopen disponovat značným politickým a ekonomickým vlivem. EU svým kolektivním hlasem přispívá k prosazování demokratických hodnot a lidských práv na globální scéně. Tento kolektivní vliv pomáhá vyrovnávat dynamiku moci mezi Evropou, USA a Čínou.

Hlubší integrace by posílila pozici Evropské unie a umožnila by jí jednat soudržněji a asertivněji ve vztahu ke zmíněným velmocím. Pro Českou republiku to pak představuje příležitost ovlivňovat politická jednání, která mají přímý dopad na její národní zájmy.

Hlubší evropská integrace nabízí České republice platformu pro vyvážení suverenity se sdílenou správou, společné řešení globálních výzev a posílení jejího postavení na světové scéně. Více integrovaná Evropská unie může České republice poskytnout stabilní prostředí pro hospodářský, politický a společenský rozvoj.

Tato integrace neznamená ztrátu národní identity nebo vzdání se trdelníku ve prospěch belgických oplatek, ale spíše posílení sdílených hodnot demokracie, lidských práv a právního státu. Nikdo určitě neočekává, že charakteristického dvouocasého lva ve státním znaku nahradí kruh z hvězd symbolizující Evropskou unii. Hlubší integrace však představuje příležitost utvářet budoucnost Evropské unie zevnitř, a to ku prospěchu České republiky i celé Evropy.

Možná nastal čas, aby se Česká republika, podobně jako váhavý turista zkoumající klikaté uličky Starého Města pražského, ponořila hlouběji do labyrintu evropské integrace. Díky této cestě by národ mohl najít nejen své místo v srdci Evropy, ale také silnější hlas ve světě. Možná to bude vyžadovat vydat se za hranice komfortní zóny, ale na druhou stranu, nejsou ty nejlepší výhledy obvykle na konci těch nejstrmějších stoupání?