Článek
Zkuste si nejdříve jednoduchý test. Kdy jste naposledy otevřeli bankovní aplikaci s jiným cílem než zkontrolovat, zda vám přišla výplata? Ne kvůli platbě kartou, ale proto, abyste zjistili, kolik máte naspořeno, kde peníze leží a jak s nimi naložíte?
Pokud vás odpověď trochu zaskočila, nejste sami. Podle grafu z průzkumu Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT), který na síti X sdílel Petr Žabža, se čtvrtina dotázaných svým úsporám a investicím prakticky vůbec nevěnuje. Mezi lidmi, kteří mají naspořeno do 100 000 korun, je tento podíl ještě vyšší. Penězům se prakticky vůbec nevěnuje 34 % z nich. U lidí s úsporami nad půl milionu jde přitom jen o 7 %.
34% populace s úsporami do 100 tis. Kč se penězům nevěnuje téměř vůbec. Proč?
— Petr Žabža (@petr_zabza) October 20, 2026
Zdroj: @AKATCR pic.twitter.com/QiFTARq7Rg
Na první pohled to zní logicky: kdo nemá mnoho peněz, nemá se o co starat. Věda o rozhodování však nabízí méně pohodlné vysvětlení a ukazuje, že se tato propast může sama prohlubovat.
Co přesně graf ukazuje
Otázka zněla jednoduše: jak často se věnujete svým investicím a zhodnocení svých úspor? Odpovídalo 1 102 lidí. Nejčastěji zaznívala odpověď jednou měsíčně (29 %). Několikrát týdně se financím věnuje 15 % dotázaných, denně pak 5 %. Na opačném konci stojí 24 % těch, kteří úspory neřeší prakticky vůbec.
Zajímavější pohled nabízí rozdělení podle výše úspor. Autoři respondenty rozčlenili do tří skupin: do 100 000 Kč (353 lidí), od 100 001 do 500 000 Kč (286 lidí) a nad 500 000 Kč (300 lidí).
Když sečtete odpovědi „jednou za pár let“, „méně často“ a „prakticky vůbec“, získáte výmluvné srovnání. Ve skupině s nejnižšími úsporami se financím téměř nevěnuje 49 % lidí, tedy zhruba každý druhý. Ve skupině nad půl milionu jde jen o 17 %. Na opačném pólu platí totéž v obráceném gardu: alespoň jednou týdně se o své peníze zajímá 13 % lidí s úsporami do 100 000 Kč, ale hned 34 % těch s částkou nad 500 000 Kč.
Přepočet na čas je ještě výmluvnější. Podle průzkumu AKAT zveřejněného v únoru 2025 nevěnuje 55 % dotázaných investování ani hodinu měsíčně.
Tento údaj přinesl server Patria.cz. Průzkumy pro AKAT zpracovává agentura Perfect Crowd.
Mozek, který má plno jiných starostí
Proč se lidé s menšími úsporami zajímají o své peníze méně? Nabízí se jednoduchá odpověď: nemají co řešit. Jenže studie v časopise Science z roku 2013 naznačuje, že příčina může být zcela opačná.
Anandi Maniová z University of Warwick provedla spolu se Sendhilem Mullainathanem, Eldarem Shafirem a Jiayingem Zhaem dva experimenty. V prvním přiměli účastníky přemýšlet o finančních starostech a následně otestovali jejich rozumové schopnosti. U lidí s nízkými příjmy výkon v testech klesl, zatímco u lépe situovaných zůstal stejný. Ve druhém pokusu sledovali zemědělce v průběhu pěstební sezóny. Tentýž farmář dosahoval před sklizní, kdy mu docházely finance, horších výsledků než po sklizni, kdy měl peněz dostatek.
Autoři přitom vyloučili, že by hrál roli nedostatek času, horší výživa nebo pracovní vytížení. Dokonce ani samotný stres nevysvětlil vše. Jejich závěr je jednoznačný: finanční starosti odčerpávají mentální kapacitu, které pak zbývá méně na ostatní úkoly.
Funguje to tedy podobně jako telefon s plnou pamětí. Když na pozadí běží deset aplikací, ta jedenáctá se začne zadrhávat. Člověk, který na konci měsíce počítá, zda mu vyjde na nájem, zkrátka nemá v hlavě volný prostor k úvahám o tom, kam nejlépe uložit deset tisíc korun.
Pštros, který se nedívá
Druhé vysvětlení nese výstižný název: pštrosí efekt. V roce 2009 ho popsali George Loewenstein a Duane Seppi z Carnegie Mellon University. Lidé se vyhýbají pohledu na své finance ve chvíli, kdy očekávají špatné zprávy – podobně jako pštros, který podle lidové pověry strká hlavu do písku.
Tento jev později potvrdila rozsáhlá studie v časopise Review of Financial Studies. Autoři v ní analyzovali 852 milionů záznamů o přihlášeních a obchodech 1,1 milionu investorů za období dvou let. Po dni, kdy akciový trh klesl, se lidé ke svým účtům přihlašovali o 9,5 % méně. Loewenstein to přirovnal k dospělé verzi třesení pokladničkou: krátkodobé výkyvy hodnoty portfolia totiž lidem přinášejí bezprostřední radost, nebo naopak bolest.
Stejný princip lze vztáhnout i na zmíněný graf. Kdo má na účtu málo, neočekává, že mu pohled do aplikace udělá radost. Proč by se tedy díval? Právě tím se však připravuje o rozhodnutí, která by jeho situaci mohla zlepšit.
Co se s tím dá dělat
Mně osobně z toho plyne jednoduché pravidlo:
Nejlepší finanční rozhodnutí je takové, které nemusíte dělat každý měsíc znovu.
Pokud zabírají místo v hlavě starosti, nemá smysl spoléhat na to, že si na správu peněz najdete čas. Mnohem lépe funguje systém, který běží automaticky.
V praxi to znamená tři kroky.
- Nastavte si trvalý příkaz na spoření hned den po výplatě.
- Držte rezervu na samostatném spořicím účtu, aby nesplývala s penězi na běžnou útratu.
- A jednou za čtvrt roku si naplánujte krátkou schůzku nad vlastními financemi – třeba ve stejný den, kdy kontrolujete zálohy na energie.
Cílem není sledovat burzovní kurzy každé ráno. Studie z Carnegie Mellon University ostatně naznačuje, že „pštrosi“ po propadu trhu méně obchodují, což je může chránit před unáhleným výprodejem. Občasná nevědomost má tedy i své výhody. Stačí jen vytáhnout hlavu z písku alespoň čtyřikrát do roka.
A ten test z úvodu? Zkuste si ho zopakovat za tři měsíce. Pokud budete přesně vědět, kdy jste své finance kontrolovali naposledy, udělali jste první krok z kolonky „prakticky vůbec“.
P.S.
Jak často se vy věnujete svým penězům? Napište mi do diskuze, do které kolonky grafu byste se zařadili. Pokud chcete více textů, kde se psychologie potkává s penězi, podpořte mě libovolnou částkou. Pomůže mi to najít čas na další články.
