Každý z nás zaplatí letos na úrocích za státní dluh více než 9 tisíc korun. Vám to nevadí?

Asi vám nemohlo ujít, že se Česká republika v posledních letech potýká s výrazně rostoucím státním dluhem. Podíváme-li se do historie, státní dluh výrazně rostl v letech 2008 – 2012, kdy se naše země potýkala s následky hospodářské krize. V této pětiletce zadlužení poprvé překonalo bilion korun a vzrostlo z 999,8 miliardy až na 1 667,6 miliardy korun.

Následně se však dařilo, i díky období mimořádné hospodářské prosperity, držet státní dluh na uzdě a až do roku 2019 se téměř neměnil. Rok 2020, poznamenaný globální pandemií, ale přinesl ekonomikám po celém světě nebývalé problémy a Česká republika nebyla výjimkou. Státní dluh se vyšplhal na 2049,7 miliardy korun, což představuje nárůst o více než 400 miliard během jediného roku – státní dluh tak překonal hranici druhého bilionu po dlouhých dvanácti letech. Rychlý vzestup se tím však nezastavil. Do konce roku 2021 se dluh vyšplhal na téměř 2,5 bilionu korun a údaje z první poloviny roku 2023 ukázaly překonání hranice tří bilionů korun.

Je zřejmé, že od roku 2020 nabralo zadlužování České republiky závratné tempo. Důsledky pandemie v kombinaci s dalšími ekonomickými faktory výrazně ovlivnily fiskální zdraví země a s roztočenou dluhovou spirálou zatím současná vláda marně bojuje.

Souběžně se změnami státního dluhu zaznamenaly pozoruhodné změny i roční úroky z něj placené. V roce 2014 činily úroky 56 miliard korun a postupně klesaly, i kvůli tomu, že základní úroková sazba ČNB byla do roku 2017 držena na minimu. V průběhu následujících čtyř let došlo k jejímu zvýšení i proto rostly úroky, které byly za český státní dluh hrazené.

I přestože zahraniční banky zůstávaly u své uvolněné měnové politiky, úroky rostly, neboť přibližně tři čtvrtiny českého státního dluhu představuje domácí dluh – výši zaplacených úroků tak do značné míry ovlivňují také rozhodnutí České národní banky (ČNB).

V letech 2020 a 2021 došlo navzdory výraznému nárůstu státního dluhu k poměrně mírnému zvýšení úroků, neboť ČNB snížila v důsledku pandemie opět své úrokové sazby na minimum. V polovině roku 2021 však začala s navyšování (následovaly i ECB a další centrální banky po celém světě), což se výrazně projevilo v roce následujícím. V roce 2022 se již zaplacené úroky vyšplhaly na 78 miliard korun.

A protože se základní úroková sazba na sedmiprocentní sazbě drží už více než rok a český státní dluh roste, není divu, že další nárůst úrokových plateb zaznamenáváme letos.

Údaje z první poloviny roku 2023, které byly Eurostatem zveřejněny 23. října, uvádějí, že jsme v první polovině roku za státní dluh zaplatili na úrocích 49,7 miliardy korun. Lze tak předpokládat, že Česká republika do konce roku zaplatí na úrocích za státní dluh více než 100 miliard korun, protože dochází k neustálému průběžnému navyšování zadlužení naší země. Plánovaný schodek státního rozpočtu na letošní rok činí 295 miliard korun, přičemž v první polovině roku činil schodek přibližně 150 miliard korun.

Státní dluh České republiky a s ním spojené platby úroků jsou naléhavým problémem. V době, kdy zatím marně hledáme cestu k hospodářskému oživení, je řešení rostoucího zadlužení a s tím spojených úrokových plateb zásadním úkolem pro současnou vládu a případně i jejich následovníky.

Předpokládaná výše úroků z letošního státního dluhu České republiky přesahující 100 miliard korun představuje ohromnou částku. Pro lepší představu stačí jen pár příkladů dle rozpočtů jednotlivých ministerstev na rok 2023.

Takové Ministerstvo zahraničních věcí by mohlo se 100 miliardami hospodařit celou dekádu, Ministerstvo životního prostředí 5 let a Ministerstvo průmyslu a obchodu necelé dva roky. Tato částka se také rovná rozpočtu Ministerstva vnitra na rok 2023 a téměř se rovná rozpočtu Ministerstva dopravy a také Ministerstva obrany.

S hrou čísel však můžu jít ještě dál. V České republice žilo k polovině letošního roku 10,9 milionu obyvatel, což znamená, že každý z nás včetně novorozenců zaplatí letos na úrocích za státní dluh 9 174 korun.

Zdroje informací: