Hlavní obsah
Politika

Kdo pustil Agrofertu miliardy? Evropská žalobkyně poslala případ na NCOZ

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Evropská žalobkyně nechala prověřit, kdo umožnil vyplácení dotací Agrofertu a proč stát nevymáhá starší miliardy. Zatím nejde o obvinění, ale o první trestněprávní krok v citlivé kauze.

Článek

Seznam Zprávy zveřejnily obsah dosud neveřejného dokumentu. Evropská pověřená žalobkyně Daniela Bártíková v něm uvádí, že 24. května rozhodla o zahájení trestního řízení a prověřováním pověřila Národní centrálu proti organizovanému zločinu.

Policisté mají podle zveřejněného textu zjišťovat, kdo a za jakých okolností umožnil vyplácení dotací společnostem z Agrofertu. Součástí případu je také otázka, proč stát nevymáhá část podpor, které holding získal v minulosti.

Je to takový výstřel ze startovní pistole. Není to však rozsudek, obžaloba ani obvinění konkrétního člověka. Procesní posun je to poměrně vážný, vina kohokoliv ale prokázána nebyla.

Zahájení řízení ještě neznamená obvinění

Ve veřejné debatě se snadno smíchají dva odlišné okamžiky. Prvním je prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin. Druhým je zahájení trestního stíhání konkrétní osoby.

Podle § 158 českého trestního řádu policejní orgány v první fázi opatřují podklady, přijímají vysvětlení a zajišťují stopy potřebné k objasnění podezření. Teprve když získají dostatečně odůvodněné skutečnosti proti určitému člověku, mohou podle § 160 trestního řádu rozhodnout o zahájení jeho trestního stíhání.

Lidsky řečeno: vyšetřovatelé nyní otevírají účetní skříně, dohledávají podpisy, porovnávají rozhodnutí a zjišťují, zda v nich vůbec leží trestní případ. Ještě neurčili člověka, kterému by položili na stůl usnesení o obvinění.

Rozlišení těchto dvou pojmů není slovíčkaření. Politik může prověřování shazovat jako bezvýznamnou formalitu, jeho odpůrce z něj může udělat hotový důkaz zločinu. Obojí by předbíhalo skutečný stav věci.

Trestní řád výslovně chrání presumpci neviny. Dokud soud nevysloví vinu pravomocným rozsudkem, nelze na člověka hledět jako na vinného. Stejné pravidlo platí i v politicky výbušném případu Agrofertu.

Proč případ řídí evropská žalobkyně

Úřad evropského veřejného žalobce, známý pod zkratkou EPPO, je nezávislá žalobní instituce Evropské unie. Zabývá se trestnými činy, které mohou poškozovat finanční zájmy EU. Jde například o dotační podvody, korupci, zpronevěru evropských prostředků nebo praní peněz spojené s těmito činy.

EPPO tedy neřeší běžný politický spor o to, zda vláda postupovala vkusně nebo zda úředník zvolil nejšťastnější právní výklad. Musí zkoumat podezření, že mohlo dojít k trestnému jednání poškozujícímu evropský rozpočet.

Daniela Bártíková je na oficiálním seznamu evropských pověřených žalobců působících v České republice. Tito žalobci pracují v jednotlivých členských zemích, vedou vyšetřování jménem EPPO a mohou využívat domácí policejní orgány.

Podle Seznam Zpráv případ vznikl po stostránkovém trestním oznámení, které v únoru podali Piráti na neznámého pachatele. Zmiňovali možné poškození finančních zájmů Evropské unie, zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

To jsou ovšem právní podezření uvedená v oznámení. Nejde o potvrzený závěr žalobkyně, policie ani soudu. Rozhodnutí zahájit prověřování pouze znamená, že předložené informace nebyly bez dalšího odloženy jako zjevně nepodložené.

Proč se případem zabývá právě NCOZ

Bártíková podle zveřejněného dokumentu pověřila prověřováním Národní centrálu proti organizovanému zločinu.

NCOZ má celostátní působnost a podle vlastního popisu se specializuje na finanční kriminalitu, závažnou hospodářskou trestnou činnost, korupci a organizovaný zločin. Právě proto dává zapojení tohoto útvaru u podezření kolem miliardových dotací procesní smysl.

Pod dotacemi totiž nejsou abstraktní razítka, která se v noci otisknou sama. Jsou tam konkrétní žádosti, právní stanoviska, kontroly a podpisy.

Prověřování má zjistit, kdo rozhodl, z jakých podkladů vycházel a zda věděl o možném riziku pro veřejné rozpočty. Teprve z takového zkoumání může vyplynout, zda šlo o obhajitelné úřední rozhodnutí, profesní chybu, nebo jednání, které už překročilo hranici trestního práva.

Evropské a české miliardy nejsou jedna hromada

Pravomoc EPPO má jasnou hranici. Evropští žalobci mohou řešit činy poškozující finanční zájmy Evropské unie. Jestli se podezření týká pouze peněz českého státu, věc patří českým orgánům činným v trestním řízení.

Právě proto Bártíková podle zveřejněného dokumentu nezahájila evropské řízení v části týkající se výhradně národních prostředků. Informace měla předat Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Mohou tak vzniknout dvě souběžné linie. Evropská větev bude zkoumat možné poškození rozpočtu EU. Česká větev může posuzovat, zda při nakládání s národními penězi nevzniklo podezření na trestný čin podle českého práva.

Zda česká státní zastupitelství skutečně zahájí vlastní prověřování a v jakém rozsahu, zatím potvrzené není. Seznam Zprávy pouze uvedly, že Piráti adresovali českým žalobcům další podání zaměřené právě na národní peníze.

Ve hře jsou miliardy, nikoliv účetní drobnosti

Podle zjištění Seznam Zpráv odmítl Státní zemědělský intervenční fond vymáhat větší část z přibližně sedmi miliard korun, které Agrofert získal v době předchozího působení Andreje Babiše ve vládě.

Holding podle dřívějších účetních závěrek čerpá na zemědělských podporách zhruba dvě miliardy korun ročně. Ředitel zemědělského fondu Petr Dlouhý v dubnu 2026 výplatu dotací Agrofertu odblokoval s odkazem na právní posudky.

Samostatnou kapitolou je přibližně 200 milionů korun, které Evropská komise proplatila za žádosti z roku 2025. Komise podle Seznam Zpráv vysvětlila, že šlo o žádosti podané a zpracované před Babišovým jmenováním premiérem v prosinci 2025.

Proplacení této částky tedy samo o sobě nepotvrzuje, že byl pozdější možný střet zájmů vyřešen. Evropská komise měla naopak zdůraznit, že českým orgánům nenařídila, aby dotace Agrofertu přidělily nebo vyplatily.

Kdo zaplatí účet, pokud Brusel výdaje neuzná

Politický spor se často schová za technické výrazy: nároková dotace, certifikace výdajů, audit nebo finanční oprava. Pro českého daňového poplatníka je však podstata prostá.

Český úřad peníze vyplatí. Následně se řeší, zda budou uznány jako výdaj evropského rozpočtu. Jestli je Evropská komise neuzná a peníze se nepodaří získat zpět od příjemce, účet může zůstat českému státu.

Komise podle zveřejněné odpovědi připomněla, že české orgány mohou výplatu pozastavit nebo odložit, pokud je to potřebné k ochraně finančních zájmů Unie. Za rozhodnutí dotace odblokovat tedy odpovídá Česko.

Představte si úředníka, který stojí před dvěma dveřmi. Za prvními je opatrnost: počkat na vyjasnění střetu zájmů a chránit veřejné peníze. Za druhými je výplata miliard s vědomím, že je Brusel může později odmítnout.

Jestli někdo otevřel druhé dveře, veřejnost má právo znát jeho jméno, právní podklady i důvody.

Trestní řízení přitom není náhradou za politickou kontrolu. I kdyby policie nakonec žádný trestný čin neprokázala, zůstává otázka, zda stát jednal obezřetně, průhledně a ve prospěch veřejných rozpočtů.

Trestní právo nastavuje spodní hranici přijatelného jednání. Dobrá správa státu musí stát výš.

Co zatím nevíme

Neznáme celý dokument, přesný seznam prověřovaných rozhodnutí ani jména osob, jejichž postup policisté zkoumají. Není jasné, které dotační tituly a časová období spadají do řízení.

Nevíme ani to, zda se podezření týká pouze úředních kroků, nebo zda policie prověřuje také politické pokyny, právní posudky a komunikaci mezi jednotlivými institucemi.

K 14. červenci 2026 nebylo na veřejných stránkách EPPO ani Policie České republiky zveřejněno oznámení, které by rozsah případu popsalo. Hlavním veřejně dostupným zdrojem tak zůstává dokument, jehož obsah získaly Seznam Zprávy.

Každý kategorický soud o vině by proto předbíhal důkazy. Stejně chybné by však bylo tvrdit, že se nic neděje.

Otázka už nezní pouze, zda byl Andrej Babiš ve střetu zájmů. Vyšetřovatelé se podle zveřejněného dokumentu ptají, kdo umožnil tok veřejných peněz, na základě čeho tak učinil a zda tím nemohly být poškozeny evropské finance.

Až budou politici příště vysvětlovat, že šlo jen o automatické dotace a rutinní postup úřadů, měly by na stole ležet podpisy. U miliard z veřejných rozpočtů totiž neexistuje samoobsluha bez odpovědnosti.

P.S.

Pokud vás podobné objektivní texty komentující aktuální dění oslovují a chcete, abych je psal i nadále, budu rád za jakýkoliv drobný finanční příspěvek. Odkaz najdete níže.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz