Článek
Loni se v Česku narodilo 77 600 dětí. Podle Českého statistického úřadu je to nejméně v celé historii měření a o 8 % méně než v předchozím roce. Zemřelo přitom 113 300 lidí, takže přirozený úbytek dosáhl 35 700 obyvatel. Podobný propad země nezažila od roku 1919.
Zkuste si tento údaj zapamatovat, za dvacet let bude klíčový. Děti narozené v roce 2025 totiž v roce 2045 oslaví dvacetiny. A právě tehdy budou podle propočtů citovaných Seznam Zprávami připadat na jednoho důchodce necelí dva ekonomicky aktivní lidé. Na začátku tisíciletí přitom byli více než čtyři.
Jinými slovy: kolem roku 2045 se na jednu penzi bude skládat zhruba o polovinu méně lidí než před čtvrtstoletím.
Proč na tom tolik záleží
Český penzijní systém je průběžný. Peníze, které vám dnes zaměstnavatel strhne na sociální pojištění, na vás nečekají na žádném účtu. Ještě tentýž měsíc putují k současným seniorům.
Funguje to jako rodinná pokladna, do které dospělí na začátku měsíce vloží výplatu a na konci se z ní zaplatí účty celé domácnosti. Dokud přispívá více členů, než kolik z ní čerpá, panuje klid. Jakmile se poměr otočí, začnou prostředky scházet.
Zatím je bilance téměř vyrovnaná. Podle ministerstva práce a sociálních věcí skončilo důchodové pojištění od ledna do srpna 2025 ve schodku 5,6 miliardy korun, za celý rok to podle Seznam Zpráv bylo přes devět miliard. V systému, který ročně vyplácí stovky miliard, nejde o dramatické číslo.
Tento klid má ale jednoduché vysvětlení. Početné ročníky ze 70. let, takzvané Husákovy děti, zatím ještě pracují a odvádějí pojistné. „Do důchodu začnou odcházet silné generace narozené v sedmdesátých letech,“ upozornil člen Národní rozpočtové rady Petr Musil pro deník E15. Kdo dosud platil, začne čerpat. A za ním stojí ročníky, které jsou o desítky tisíc lidí slabší.
Čísla, která už dnes známe
Většina ekonomických předpovědí připomíná loterii. Demografie mezi ně ale nepatří. Lidé, kteří budou v roce 2050 v penzi, se už dávno narodili – a většina tehdejších pracujících také.
Projekce ČSÚ z roku 2023 počítá s tím, že počet obyvatel nad 65 let vzroste z přibližně 2,2 milionu na tři a čtvrt milionu na konci 50. let. Jejich podíl v populaci stoupne z pětiny na zhruba 30 % v polovině století. Zatímco v roce 2023 připadalo na sto lidí ve věku 20 až 64 let celkem 72 dětí, mladistvých a seniorů, v polovině 50. let to může být kolem 90.
Projekce ČSÚ přitom vycházela ze stabilní plodnosti 1,5 dítěte na ženu. Porodů ale od té doby dále ubylo, takže populace může stárnout ještě rychleji, než ukazují tabulky.
Spolu s tím porostou i výdaje. Podle Národní rozpočtové rady, jejíž odhady citoval deník E15, dnes jde na starobní důchody 7,71 % HDP. V roce 2050 to má být 10,12 % a kolem roku 2060 podíl vyvrcholí na 11,05 %. Samotné penze přitom za poslední dekádu rostly rychleji než ceny - Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že od roku 2016 předběhly inflaci zhruba o 18 %. Průměrný starobní důchod od ledna 2026 činí 21 839 korun.
Strop na 65 letech: argumenty a účet
Do výpočtů však vstupuje politika. Reforma vlády Petra Fialy z roku 2024 postupně posouvá důchodový věk až na 67 let, kam by měl vystoupat kolem roku 2057. Kabinet Andreje Babiše má naproti tomu v programu strop na 65 letech. Zatím ho ale odsunul a nejdříve chce řešit dřívější odchod do penze u náročných profesí. V tomto volebním období se tak případný strop ještě neprojeví.
Zastánci věkové hranice mají srozumitelné argumenty. Zedník, zdravotní sestra na směnách nebo řidič kamionu do 67 let pracovat často nezvládnou. Ministerstvo práce podle Seznam Zpráv tvrdí, že pevně daný limit přináší „především jistotu a předvídatelnost“. Medicínská data ale jednoznačnou odpověď nedávají. Studie Národní rozpočtové rady z roku 2019 o délce života ve zdraví dospěla k závěru, že žádný spolehlivý ukazatel kondice Čechů nehovoří jasně pro ani proti zvyšování důchodového věku nad 65 let.
Druhá strana se ptá na účet. Podle podkladů ministerstva, které citoval deník E15, by zastropování začalo zvyšovat výdaje od roku 2030. Nejdříve přibližně o 2,2 miliardy ročně, v polovině století už o téměř 129 miliard. Pro představu: při dnešní průměrné penzi by taková suma pokryla celoroční výplatu pro zhruba 490 tisíc seniorů.
Evropská komise podle serveru Echo24 odhaduje, že návrat k 65 letům by dlouhodobé výdaje na penze zvýšil asi o 2 % HDP. Zaměstnavatelé strop odmítají z obavy, že jim s odchodem Husákových dětí budou chybět pracovníci. A Národní rozpočtová rada spočítala, že bez posunu věkové hranice na 67 let by roční schodek důchodového účtu v roce 2060 dosáhl 224 miliard korun. S vyšším věkem odchodu do penze klesne na 144 miliard.
Všimněte si podstatné věci: ani jedna z variant systém nevyrovná. Pozdější odchod do penze schodek zmenšuje, ale neodstraňuje. Spor se tedy nevede o to, zda budou chybět peníze, ale kdo rozdíl zaplatí – budoucí senioři delší prací, zaměstnanci vyššími odvody, nebo všichni státním dluhem.
Co si z toho vzít
Na celém tématu mě nejvíce zaráží, jak málo nejistoty v něm je. Když léta sledujete akcie, zvyknete si, že nikdo netuší, kde bude trh za deset let. U důchodů to platí naopak. Dvacetiletí z roku 2045 se narodili loni a můžeme je přesně spočítat. Jen se o nich mluví mnohem méně než o nejbližší valorizaci.
Plyne z toho střízlivé poučení. Státní důchod nezmizí, ale o jeho výši i o věku odchodu do penze se bude rozhodovat pod tlakem čísel, která jste právě četli. Čím jste mladší, tím více se vyplatí budovat si vedle státní penze vlastní rezervu – ať už v penzijním spoření, nebo dlouhodobým investováním. Nejde o vyvolávání paniky. Jde o to, nestavět stáří na jediném pilíři, o jehož podobě rozhodnou politici, které dnes ještě ani neznáme.
Až příště uvidíte zprávu o rekordně nízké porodnosti, nečtěte ji jen jako demografickou kuriozitu. Je to první řádek rozpočtu na rok 2045.
P.S.
Až budete příště procházet kolem porodnice, vzpomeňte si, že každé z loňských 77 600 dětí jednou ponese na zádech kus našich penzí. Při psaní mě bavilo skládat dohromady čísla z ČSÚ, ministerstva i rozpočtové rady. Pokud vám takový přehled dává smysl, budu rád za podporu. Pomůže mi najít čas na další rešerše.
