Článek
V historii daňových sporů mezi nadnárodními firmami a daňovými orgány si pravděpodobně jen málokterý případ získá takovou pozornost jako současná žaloba amerického finančního úřadu (IRS) proti technologickému gigantu Microsoft.
IRS tvrdí, že Microsoft dluží na daních neuvěřitelných 28,9 miliardy dolarů (676 miliard korun), což je naprosto bezprecedentní částka, která se rovná přibližně třetině celkového čistého zisku tohoto technologického giganta za 12 měsíců končících 30. června.
Počátky tohoto sporu přitom sahají až do roku 2004. Microsoft je obviňován z toho, že v průběhu téměř deseti let strategicky využíval daňové ráje, aby ochránil své zisky před zdanění v USA. Takové manévry nejsou mezi globálními korporacemi neobvyklé, ale v poslední době jsou stále více sledovány, protože se vlády po celém světě potýkají s problémy spojenými se zdaněním digitálních gigantů.
Portoriko jako daňový ráj?
Významným sporným bodem je údajný převod zisku společnosti Microsoft ve výši přibližně 39 miliard dolarů z USA do Portorika. Tento krok, který údajně zorganizovala účetní firma KPMG, měl za cíl využít výhodných daňových podmínek – korporátní zdanění zisku je v této karibské zemi téměř nulové. Podobné strategie, ačkoli se z právního hlediska nacházejí v šedé zóně, jasně poukazují na to, kam až mohou společnosti zajít, aby optimalizovaly své daňové povinnosti.
Microsoft s tvrzeními IRS pochopitelně nesouhlasí. Společnost tvrdí, že se vždy pohybovala v mezích zákona a svědomitě platila daně na domácím i mezinárodním trhu. Ve veřejném prohlášení Microsoft zdůraznil své daňové příspěvky a uvedl, že od roku 2004 zaplatil na daních v USA více než 67 miliard dolarů.
Viceprezident společnosti Microsoft pro celosvětové daně a cla Daniel Goff navíc naznačil, že je technologický gigant ochotný postoupit záležitost k soudu, pokud se ukáže, že přímá dohoda s daňovým úřadem nebude možná. Na obzoru se tak může rýsovat vleklý soudní spor, který by mohl být precedentem pro budoucí daňové spory nadnárodních společností s daňovými úřady.
Důsledky pro technologický průmysl
Případ společnosti Microsoft je symptomatický pro širší problémy v technologickém odvětví. S tím, jak digitální společnosti rozšiřují svou globální působnost, je orientace v labyrintu mezinárodního zdanění stále složitější.
Organizace pro hospodářský rozvoj (OECD) dokonce navrhla globální zákon o digitálním zdanění, který by mohla změnit způsob zdanění technologických gigantů, jako jsou Amazon, Apple a Google. Zatím však zůstalo u plánů.
Tento potenciálně největších daňový únik historie však bezpochyby poukazuje na měnící se prostředí zdanění právnických osob v digitálním věku. Vzhledem k tomu, že vlády usilují o maximalizaci daňových příjmů a korporace se snaží optimalizovat své daňové strategie, jsou další budoucí střety nevyhnutelné. Výsledek tohoto sporu může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Microsoft, ale i pro širší technologický průmysl a globální daňové zákony.
Zdroje informací:
