Článek
Zkuste si představit, že se probudíte do světa, kde je obloha navždy potemnělá, naše pole neplodí úrodu a miliardy lidí čelí hladu. Nejedná se o dystopický román, ale o pravděpodobné důsledky jaderné války.
Poslední události přitom opět oživily obavy z takového scénáře a přiblížily kdysi vzdálenou hrozbu znepokojivě blízko.
Svět na hraně
V noci na čtvrtek Rusko odpálilo mezikontinentální balistickou raketu (ICBM) s cílem zasáhnout obranný závod v ukrajinském Dnipru. Šlo o první známé použití ICBM v aktivním boji.
Tento útok následoval po ukrajinských úderech americkými a britskými raketami proti ruským cílům, což přimělo Rusko varovat před tvrdou odvetou. NATO reagovalo uvedením své protivzdušné obrany do stavu vysoké pohotovosti a představitelé obrany označili situaci za nejnestabilnější od počátku roku 2020.
Současně Spojené státy přehodnocují svou jadernou strategii. Zpráva pro Kongres upozorňuje na vícestranné jaderné hrozby ze strany Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Zpráva zdůrazňuje potřebu, aby si USA udržely efektivní jadernou triádu - schopnost odpalovat jaderné zbraně ze země, vzduchu i moře - a tím odstrašily tyto protivníky.
Potenciální změna jaderné strategie USA a ruské útočné výpady vyvolávají velmi nepříjemné otázky typu: „co by, kdyby…“
Ničivé důsledky
Bezprostřední účinky jaderného výbuchu zahrnují oslepující záblesk, ničivou tlakovou vlnu a smrtící radiaci. Historická svědectví přeživších z Hirošimy popisují scény nepředstavitelné hrůzy - spálená těla, zničené budovy a město proměněné v popel.
Jeden z přeživších vzpomíná na oslepující světlo, po němž následoval pád jeho domu, zanechávající ho uprostřed zničené krajiny.
Kromě okamžité zkázy jsou stejně děsivé i dlouhodobé následky. Článek zveřejněný v srpnu 2023 na webu London’s Global University předpokládá, že by plnohodnotná jaderná válka mezi USA a Ruskem mohla přímo zabít 360 milionů lidí.
Ještě znepokojivější je, že by následná jaderná zima - způsobená sazemi a kouřem blokujícími sluneční světlo - mohla vést ke globálnímu hladomoru, který by ohrozil více než 5 miliard lidí.
Křehkost lidského úsudku a iluze bezpečí
Klíčovým faktorem je prostý lidský úsudek, neboť rozhodnutí o odpálení jaderné zbraně spočívá v rukou několika málo jedinců.
Historické události, jako byla kubánská krize, ukazují, jak blízko se svět ocitl jaderné válce v důsledku chybných výpočtů a nedorozumění. V roce 1962 přivedla série nedorozumění Spojené státy a Sovětský svaz na pokraj jaderného konfliktu, který byl odvrácen jen díky diplomacii na poslední chvíli.
Ačkoliv si riziko jaderného konfliktu můžeme nepřipouštět, je faktem, že navzdory mezinárodním smlouvám zaměřeným na zabránění šíření jaderných zbraní zůstává globální jaderný arzenál rozsáhlý.
V roce 2021 disponovalo lidstvo přibližně 13 410 jadernými zbraněmi, přičemž tisíce z nich byly v pohotovosti. Ačkoli se zásoby od dob studené války snížily, modernizační úsilí pokračuje a každá jaderná mocnost v současnosti svůj arzenál modernizuje.
Přízrak jaderné války, kdysi přežitek z dob studené války, se znovu znepokojivě vynořil. Kombinace geopolitického napětí, pokroku v jaderných technologiích a lidské omylnosti vytváří nejistou situaci.
Dobrou připomínkou toho, co může způsobit svržení jaderné pumy, by mohlo být nedávné udělení Nobelovy ceny míru hnutí Nihon Hidankyo, sdružení přeživších výbuchů atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki.
