Článek
Česká vláda učinila historický krok směrem k posílení obranného sektoru nákupem 24 stíhaček F-35 Lightning II od americké společnosti Lockheed Martin za sumu 150 miliard korun. Jedná se o rozhodnutí, které vyvolalo značnou mediální pozornost a veřejnou diskusi.
Nákup nejmodernějších stíhacích letounů sice může na první pohled působit jako astronomický výdaj, ve skutečnosti ale je strategickým a promyšleným krokem, jenž klade Českou republiku do pozice silného a moderně vybaveného hráče na mezinárodním poli obrany.
Asi není třeba nikomu připomínat, že světová bezpečnostní situace je v posledních letech – lehce řečeno – nepředvídatelná. Geopolitické napětí, vzrůstající hrozby hybridního a kybernetického válčení, a neustálé posilování vojenských kapacit států jako je Rusko a Čína (v případě Ruska notně vyčerpaných), vyžadují adekvátní a proaktivní odpověď. V tomto kontextu se nákup stíhaček F-35 jeví nejen jako nezbytné posílení obranných schopností České republiky, ale také jako důležitý signál spojencům v NATO, že jsme připraveni v Severoatlantické alianci plnit roli relevantního partnera.
Za zmínku stojí také další důležitý aspekt tohoto rozhodnutí, který má potenciál pro budoucí technologický a průmyslový rozvoj České republiky. Součástí dohody je 14 projektů průmyslové spolupráce, které otevírají dveře českým firmám k účasti na vývoji a výrobě high-tech komponent, což má potenciál generovat nová pracovní místa a stimulovat inovace v obranném průmyslu – přínos ekonomice řečí čísel okolo 15 miliard korun. Investice do obrany tak je mimoděk rovněž investicí do českého průmyslu a vědy.
Kritici této dohody nepřekvapivě poukazují na její vysoké náklady a potenciální dopady na jiné veřejné výdaje. Je však důležité pochopit, že investice do obrany není jenom výdajem z rozmaru, ale skutečnou investicí do národní bezpečnosti a suverenity. Obrana a bezpečnost by měly být vždy prioritou (i když se na to v minulých letech pozapomínalo), neboť zkrátka bez zajištění bezpečného prostředí nelze efektivně rozvíjet ani ekonomiku, ani společnost jako celek. Náklady na nákup moderních stíhaček navíc budou rozloženy na 11 let, tím pádem budou v kontextu celého státního rozpočtu marginálií (jenom na rok 2024 se počítá s celkovými výdaji státního rozpočtu ve výši 2 192 miliard korun).
Argumenty proti nákupu také zahrnují obavy z uzavření smlouvy bez širšího výběrového řízení – tonoucí se stébla chytá. Vláda však zdůrazňuje, že F-35 byly vybrány na základě jejich unikátních schopností a technologické převahy, což je kritérium, které bychom při efektivní obraně státu neměli podceňovat. Tento typ letounu poskytuje nejen nadřazené bojové schopnosti, ale také významnou strategickou a diplomatickou výhodu v rámci mezinárodních aliancí.
I když tak je kritika nezbytnou součástí každého demokratického rozhodovacího procesu, v případě nákupu stíhaček F-35 převažují argumenty ve prospěch této akvizice. Tento krok reflektuje nejen okamžité potřeby české obrany, ale také dlouhodobou vizi a strategii v oblasti národní bezpečnosti a mezinárodní spolupráce.
Je to investice do budoucnosti, která posiluje naši obranyschopnost, technologickou suverenitu a mezinárodní postavení. V konečném důsledku, není nákup F-35 jen o samotných letounech, ale také o zabezpečení míru a stability pro Českou republiku v nadcházejících desetiletích – nepodceňujme tyto proměnné, které považujeme za samozřejmost.
